Místo abyste pomohli, zabíjíte je, varují záchranáři. Nekrmte labutě a mláďata neberte domů
City-Dog.cz | pražský žurnál
0
11.06.2019

Místo abyste pomohli, zabíjíte je, varují záchranáři. Nekrmte labutě a mláďata neberte domů

Místo abyste pomohli, zabíjíte je, varují záchranáři. Nekrmte labutě a mláďata neberte domů
Zní to jako paradox, ale Praha je rájem divokých zvířat. Koruny stromů, břehy Vltavy, křoví v parku i štěrbiny ve zdech paneláků – všude tam to kypí životem. Zatímco na podzim a v zimě může „pražská zvířena” trpět nedostatkem potravy či chladem, s příchodem jara se rodí nová mláďata a některá z nich můžete občas najít vypadlá z hnízda či bez matky. Chopit se jejich záchrany ale nemusí být vždy žádoucí. A stejnou, ne-li dokonce ještě větší škodu, může způsobit špatné krmení.

Zní to jako paradox, ale Praha je rájem divokých zvířat. Koruny stromů, břehy Vltavy, křoví v parku i štěrbiny ve zdech paneláků – všude tam to kypí životem. Zatímco na podzim a v zimě může „pražská zvířena” trpět nedostatkem potravy či chladem, s příchodem jara se rodí nová mláďata a některá z nich můžete občas najít vypadlá z hnízda či bez matky. Chopit se jejich záchrany ale nemusí být vždy žádoucí. A stejnou, ne-li dokonce ještě větší škodu, může způsobit špatné krmení.

V Praze jsou běžně k vidění veverky, ježci, netopýři, ale i lasičky, kuny či lišky, divoká prasata, mufloni i jeleni. A samozřejmě labutě, husy a kachny. Pohupují se na vodní hladině rybníčků v parcích či podél vltavských náplavek, ted na jaře následovány často houfem rozkošných mláďat, a zvědavě natahují krky, kdykoli jim hodíte něco k snědku. Stačí hrst nakrájeného pečiva a máte jich kolem hejno. Víte ale, že jim tím zaděláváte na velký problém? Nalámaná houska a mláďata vodních ptáků, to si totiž přímo říká o průšvih. Pečivo či zbytky z kuchyně nechte doma, můžou jim způsobit trvalé zdravotní následky!

Rohlík je to nejhorší, co můžete zvířatům dát. Nejsou to popelnice.

„Vodní ptáci si navíc v tomto ročním období vystačí sami, není třeba jim nic nosit. Ale když už má někdo potřebu je krmit, víme, že je to oblíbená zábava hlavně dětí, tak jim dávejte obilí, případně granule určené speciálně pro vrubozubé,“ upozorňuje Zuzana Pokorná, vedoucí ošetřovatelů Záchranné stanice Praha.

Člověk si to neuvědomí, ale pokud třeba pouze každý třetí Pražák donese k vodě byť jen jeden rohlík, v žaludcích vodních ptáků jich nakonec skončí tisíce. Labutě, husy i kachny si pečiva zobnou rády, nemá však velkou výživovou hodnotu, obsahuje především sacharidy, a ptáci tak sice mají plné žaludky, ale zároveň trpí podvýživou. Chybí jim vitamíny, minerály i stopové prvky z jiné potravy. A to je velmi nebezpečné zejména pro mláďata, která ke správnému vývoji potřebují všechny důležité živiny. Příliš mnoho pečiva může vést až k vývojovým poruchám a deformaci peří a kostí známé pod pojmem andělská křídla. To může způsobit i trvalé poškození a ptáka zbavit schopnosti létat. Všichni si jistě vybavíme smutný osud labutího mláděte ze Stromovky z loňského roku, které právě kvůli nevhodné stravě od návštěvníků parku přišlo o křídlo. Labutí pár tam v letošním roce opět vyvedl mláďata. Doufejme, že zdravá potrava převáží nad rohlíky a jinými nevhodnými zbytky a že žádné z letošních mladých neskončí jako jeho o rok starší sourozenec.

Nevhodné krmení není jediným lidským nešvarem, kterým komplikujeme život volně žijícím zvířatům. Dalším je zachraňování mláďat. Teď na jaře jich je všude plno a často se zdají být bezradná a opuštěná. „Lidi se bohužel snaží zachraňovat bez potřebných znalostí a napáchají mnohdy víc škody než užitku. Málokdo ví, jak se o mládě starat a většinou to dopadne špatně, pokud si je lidé vezmou k sobě,” varuje Pokorná. „Navíc ne všechna nalezená mláďata divokých zvířat naši pomoc potřebují. Typicky jsou to zajíčci, srnčata nebo odrostlá ptáčata, která už vyskočila z hnízda a teprve se učí létat. Vlastnoručně je odchytávat a nosit do záchranné stanice, nebo v horším případě se o ně snažit starat doma, tak tím je, bohužel, většinou zabijete,” vysvětluje Pokorná.

Na druhou stranu by to nemělo vyznít tak, že bychom neměli pomáhat vůbec. Co tedy dělat v případě, že najdete opuštěné mládě? Záchranná stanice hlavního města Prahy v takových případech radí v žádném případě nebrat si zvíře domů. Systém péče o poraněná zvířata v České republice je jedním z nejefektivnějších na světě. Celá země je rozdělená na zhruba 30 území a každé z nich spravuje jedna velká všeobecná záchranná stanice, která je povinna si ze „své“ oblasti poraněné zvíře převzít a postarat se o něj. Většina těchto stanic má i výjezdové auto, takže si denně včetně víkendů pro zvířata, která potřebují pomoc, i jezdí. „Pokud najdete mládě, které se vám zdá opuštěné či zraněné, zavolejte na záchrannou stanici, dobré je také vyfotit ho, poslat snímek nám, a my většinou už poznáme, jestli si máme pro ně přijet nebo nikoli, protože je v pořádku. Některá mláďata opravdu potřebují pomoc, třeba ta, která přišla o rodiče, pošramotila je kočka či vypadla z hnízda,“ komentuje Pokorná. To se prý teď při jarních lijácích ostatně děje často. „Každý den přijímáme tak třicet zvířat a hodně z nich jsou právě ptáčata, která buď vypadla v bouřce z hnízda, případně to hnízdo shodil vítr celé.“

Další „oblíbenou“ lidskou aktivitou, která působí přírodě a jejím obyvatelům velké trable, je sekání trávníků. „Máme teď každou chvíli nějakého poraněného ježka, případně sirotky, kteří přišli o matku právě při sekání trávy. Nejnebezpečnější je strunová sekačka. Proto prosíme, projděte nejdřív louku či zahradu, kterou hodláte zbavit porostu, a podívejte se, jestli tam někde nespí ježek,“ apeluje záchranářka.

Ač se to nezdá, ve městech můžeme potkat mnohdy víc zvířat než na venkově. Někdy člověk narazí i na taková, která do české přírody vůbec nepatří a dostala se na svobodu z velkochovů. Třeba oblíbené nutrie žijící na Vltavě a na Labi, z nichž vodohospodáři nemají vůbec radost, protože narušují břehy. Ale pozorovat jejich dovádění ve vodě patří už téměř ke koloritu víkendových vycházek a či cyklistických výletů. Dobré „sousedské“ vztahy nám mohou přinést hodně radosti, zkuste na to myslet, až půjdete k vodě nebo do parku a budete se chtít trochu sblížit s tamní zvířenou...

Čím krmit, abyste vodnímu ptactvu neublížili:

kukuřice

pšenice, žito, oves a další obilniny

nakrájený hlávkový nebo jiný salát

zeleninové odřezky nebo slupky

mražený hrášek nebo kukuřice (rozmražené, není nutné vařit)

ptačí zob

granule pro vrubozobé ptáky (k zakoupení v obchodech s chovatelskými potřebami)

Záchranná stanice hlavního města Prahy

Za rok přijme kolem čtyř tisíc zvířat, dvacet procent z nich patří mezi vzácné druhy. Až polovina z přijatých zvířat jsou mláďata, která lidé považují za opuštěná, i když ne vždy tomu tak je. Do stanice se dostává i mnoho ptáků, jejichž častým problémem je, že narazí do skleněných protihlukových bariér, někdy i do prosklených výškových budov. Stanice je v provozu 24 hodin denně. Telefon: 773 772 771

Kdy volat:

Když se zvíře nemůže hýbat, ptáci nemohou létat.

Je viditelně zraněné nebo krvácí.

Když je zvíře v prostoru, odkud se samo nemůže dostat či kde mu hrozí nebezpečí.

Když je ptáče málo opeřené.

V případě savců když je mládě nesamostatné, má ještě zavřené oči, nechodí, jen se plazí a píská.

Je aktivní v době, kdy má spát.

 

 

   Fotografie: Unsplash.com