Vodárenská věž na Letné nabízí originální knihovnu i nejhezčí výhled z pražské toalety
City-Dog.cz | pražský žurnál
0
18.06.2019
Léto v Praze

Vodárenská věž na Letné nabízí originální knihovnu i nejhezčí výhled z pražské toalety

Vodárenská věž na Letné nabízí originální knihovnu i nejhezčí výhled z pražské toalety
Vodárenská věž na Letné po několika letech znovu ožila. Po rekonstrukci, která skončila v loňském roce, je opět otevřená pro veřejnost a nabízí originální sousedskou knihovnu. A nejen tu. Nadchne vás třeba i periskop, galerie nebo nejhezčí výhled z pražské toalety. A že je to místo hodné k navštívení, dokazuje i enormní zájem, díky kterému se dokonce rozšířila otevírací doba věže.

Vodárenská věž na Letné po několika letech znovu ožila. Po rekonstrukci, která skončila v loňském roce, je opět otevřená pro veřejnost a nabízí originální sousedskou knihovnu. A nejen tu. Nadchne vás třeba i periskop, galerie nebo nejhezčí výhled z pražské toalety. A že je to místo hodné k navštívení, dokazuje i enormní zájem, díky kterému se dokonce rozšířila otevírací doba věže.

Originální knihovna ve věži

Po rekonstrukci Vodárenské věže, které začala v listopadu roku 2016 a skončila v červnu loňského roku, v ní znovu začíná proudit život. Vznikla tu netradiční sousedská knihovna.

„Architekt Petr Hájek navrhl knihovnu a já jsem dostala za úkol vymyslet, jak by mohla fungovat. A protože byla zpočátku naše knihovna založena na knižním daru, tak mě napadlo, že by na základě daru mohla fungovat dál. V normální knihovně je zapotřebí mít peníze na nákup knih, počítačový systém, ve kterých se knihy zpracovávají, ale tady na to nejsou finance. Takže lidé sem knihy přinášejí. Jedinou nevýhodou je, že tu není výtah, takže lidé přinesou knihy, které zůstávají v prostorách dole a potom se postupně vynášejí nahoru. Prostě kdo má zrovna volné ruce, nosí v přepravkách knihy,“ říká mi s úsměvem knihovnice Božena Vašíčková.

Pestrý knihovní fond

Knihovna ve Vodárenské věži v současné době čítá něco kolem 10 000 svazků. A knihovní fond je opravdu pestrý. Najdete tu knihy různých žánrů: beletrii, literaturu naučnou i pro mládež, knihy o umění, historii a spoustu dalších. „V současné době také sháníme literaturu o Praze 7, tak kdyby nám kdokoli chtěl věnovat nějaký kousek, budeme moc rádi.“

Jak funguje půjčování

„Jedna celá stěna naší knihovny funguje jako taková knihobudka, odkud si můžete knihu vzít a odnést si ji domů nebo ji potom zase vrátit či vyměnit za jinou. Zbytek knih si čtenáři mohou normálně půjčit domů. Máme tu čtenářský klub, kde člověk zaplatí 40 Kč, vyplní přihlášku, která platí na rok, a pak si už může knihy půjčovat dle libosti.“

Knihovna sama funguje i na bázi klubu. „Chci, aby se tu lidé cítili dobře. Je to takové neoficiální a spousta lidí si sem chodí i popovídat. Vymýšlíme, co bychom s prostorem mohli dělat dál. Postupně bychom tu chtěli organizovat třeba nějaká čtení nebo i filmové workshopy – jak vzniká film, jak se natáčí. Máme tu volné pole působnosti.“

„Měli jsme strach, že se sem lidé nenaučí chodit, ale opak byl pravdou. Nakonec jsme kvůli velkému zájmu i rozšířili naši otevírací dobu. Hodné nám také pomohl Open House, to tu za dva dny bylo asi 1800 lidí.“

„Určitou zajímavostí je i to, že když tu otevřete něco, co vypadá jako skříň, tak tam tu skříň buď najdete, nebo tam najdete záchod. A jeden z mých kolegů říkal, že je to nejhezčí výhled ze záchodu, který zná,“ popisuje s úsměvem knihovnice Božena Vašíčková.

JEDEN Z MÝCH KOLEGŮ TVRDÍ, ŽE JE TU NEJHEZČÍ VÝHLED ZE ZÁCHODU, KTERÝ ZNÁ.

Plánujete výstavu? Galerie ve věži nabízí krásný prostor

Vodárenská věž mimo knihovny nabízí také galerijní prostor, kde v současné době probíhá výstava Duchové Stromovky. „Lidé se často ptají, jestli tu můžou vystavovat. Určitě je to možné, ale výstava musí mít zvláštní podmínky. Nemáme finance na člověka, který by tu seděl a měl na starost prodej vstupenek, takže výstavu je možné zhlédnout, když je zrovna otevřená knihovna. A další problém je také s pojištěním. Kamerou sice nahoru vidíme, ale stát se může cokoli. Takže můžeme zajistit krásný prostor, ale na personální záležitosti kolem nemáme finance a kapacitu.“

Z galerie, tedy největšího vodárenského prostoru, je také přístup na ochoz, kam jsme se šli také podívat. „Když člověk přijde a bude hezké počasí, může si půjčit židličku a sednout si sem, číst si nebo se jen tak dívat. Myslím, že se tu dá strávit opravdu hezký čas.“

Periskop – oko Vodárenské věže

Uprostřed galerie se také nachází pozorovací kabina periskopu, který je umístěný v bývalém komínu parního stroje pro čerpání vody. „Přes objektiv tubusu můžete vidět místa po celé Praze. Petřín, Žižkovskou věž nebo Pražský hrad. Stačí si vybrat jednu z pozic, která vás zajímá, na jednoduchém panelu na ni kliknout a periskop na daný objekt najede,“ ukazuje mi knihovnice Božena Vašíčková a já si to hned běžím vyzkoušet. S dětským nadšením klikám na různé pozice, jen Petřín vidím trochu nakřivo a paní knihovnice mi vysvětluje, že periskop je v současné době jen špatně seřízený.

Pohled z toalet Vodárenské věže.

Po provozním schodišti se dá ještě vylézt do krovu, kde je umístěný hodinový stroj. Ač nejsem zrovna příznivcem velkých výšek, zvědavost jsem neovládla a vylezla se podívat nahoru. Fotka hodin vám čtenářům ale zůstane utajena, neboť do krovu jsem se odhodlala vylézt jen já a naše fotografka mi mávala z bezpečí galerie.

Otevírací doba: úterý, čtvrtek, sobota, neděle: 14–18 hodin

 

Fotografie: Anežka Svobodová pro city-dog.cz