Buďte ve střehu, svátek všech poťouchlíků je zase tady! Proč se vyvádíme aprílem a proč zrovna 1. dubna?
City-Dog.cz | pražský žurnál
0
30.03.2019

Buďte ve střehu, svátek všech poťouchlíků je zase tady! Proč se vyvádíme aprílem a proč zrovna 1. dubna?

Buďte ve střehu, svátek všech poťouchlíků je zase tady! Proč se vyvádíme aprílem a proč zrovna 1. dubna?
Taky si každý rok říkáte, že letos fakt nikomu na lep nesednete – a stejně vás někdo zase vypeče? A napadlo vás někdy, proč to vlastně děláme? Proč zrovna první dubnový den vymýšlíme fórky a legrácky všeho druhu, jen abychom někoho napálili a smíchy se pak popadali za břicho při pohledu na zmatenou oběť našich zlomyslostí?

Taky si každý rok říkáte, že letos fakt nikomu na lep nesednete – a stejně vás někdo zase vypeče? A napadlo vás někdy, proč to vlastně děláme? Proč zrovna první dubnový den vymýšlíme fórky a legrácky všeho druhu, jen abychom někoho napálili a smíchy se pak popadali za břicho při pohledu na zmatenou oběť našich zlomyslostí?

Lavina vtípků se valí ze všech stran. Nachytat se snaží každý každého, nejen přátelé a kolegové mezi sebou, ale na apríla mystifikují s oblibou naivní obyvatelstvo i média – v Německu kdysi takhle vyšla na apríla zpráva, že listonoši vyfasují buřty na odlákání útočících psů, v Kanadě měly část elektřiny vyrábět otáčivé dveře velkých úřadů a Vatikán měl podle jistého webového magazínu budovat nové aerolinie s názvem Angels Airlines. Dánská televize už v roce 1960 informovala diváky, že se zřítila šikmá věž v italské Pise, a ještě dříve, v roce 1957, se z vysílání televize BBC šokovaní diváci dověděli, že švýcarští farmáři svedli tuhý boj s obávaným škůdcem nosatcem špagetovým, díky čemuž úroda špaget předčila očekávání.

Původ aprílu není jednoznačný. Podle jednoho z výkladů se 1. dubna narodil Jidáš – ten, který zradil Ježíše, takže by se v tento den nemělo věřit všemu, co kdo řekne. Spíš to ale bude zas nějaký žertík, než že by na tom bylo byť jen něco málo pravdy.

Kdo s těmito poťouchlostmi přišel? Taky těžko říct. My Češi jsme sice národ svérázným humorem proslulý, apríl však českým vynálezem není. Odkud přesně a kdy se tato žertovná tradice vzala, se vlastně s jistotou neví, jisté ale je, že od 17. století se postupně rozšířila do mnoha zemí světa. Jakmile naši předkové zavětřili, že něco takového existuje, svátek škodolibostí tady rychle zdomácněl. První zmínka v českých krajích o aprílu pochází z roku 1690, zápis pořídil pán jménem Bartoloměj Chrystellius, původem z Prahy. Na konci osmnáctého století se vyskytují zprávy o „svátku všech bláznů“ už častěji. Už v těchto dobách bývalo zvykem poslat důvěřivé naivky tu pro komáří sádlo, jindy pro zaječí peří, mezery do žebříku či ohýbák zatáček.

Předchůdcem apríla může být podle mnohých íránský svátek Sizdah Be-dar, který se odehrává v podobném čase a je spojen s žerty a hrami. Velká část badatelů se však přiklání spíš k domněnce, že datum 1.dubna souvisí s juliánskou reformou kalendáře, jejímž následkem se počátek roku přesunul z konce března na začátek ledna. Z původního „Nového roku“ zůstaly jen bláznivé oslavy…

Ať tak či onak, apríl je jedinečná příležitost, jak do života vnést trochu víc legrace. Nemá cenu vztekat se, když vás někdo napálí. Je lepší si tenhle bláznivý den, jediný v roce, ve kterém lze vše beztrestně převrátit vzhůru nohama, užít dosyta. Nakonec i samotné vymýšlení, jak někoho napálit, je potěšením. A není nic úlevnějšího, než zjistit, že nemáte díru na zadku, auto vám neodtáhli a nevolá rozzuřený šéf, to jen naši bližní se chtějí společně zasmát a odlehčit atmosféru všedních dní plných starostí…

 

   Fotografie: unsplash.com