Svatba se musí prožít! Obklopte se tím, co nosíte v sobě, říkají organizátorky Svatebního cirkusu
City-Dog.cz | pražský žurnál
0
18.01.2019
Rozhovor

Svatba se musí prožít! Obklopte se tím, co nosíte v sobě, říkají organizátorky Svatebního cirkusu

Svatba se musí prožít! Obklopte se tím, co nosíte v sobě, říkají organizátorky Svatebního cirkusu
Když je vidíte pohromadě, je vám okamžitě jasné, že tyhle dvě duše se měly potkat. Jana Bušková a Kristýna Klímová. Rozzářené tváře, velká dávka inspirace, kreativity a důvěry v to, co dělají. Představujeme vám organizátorky jedné z nejkrásnějších svatebních akcí, které v České republice vznikly – SVATEBNÍHO CIRKUSU.

Když je vidíte pohromadě, je vám okamžitě jasné, že tyhle dvě duše se měly potkat. Jana Bušková a Kristýna Klímová. Rozzářené tváře, velká dávka inspirace, kreativity a důvěry v to, co dělají. Představujeme vám organizátorky jedné z nejkrásnějších svatebních akcí, které v České republice vznikly – SVATEBNÍHO CIRKUSU.

Jani, proč vlastně vznikl SVATEBNÍ CIRKUS?

Idea CIRKUSU se mi v hlavě objevila před třemi lety před létem, po několika setkáních s mými klienty, kterým jsem to léto točila svatby. Postupně jsem zjišťovala, jak moc je česká společnost zpátečnická vůči tomu, jak se na svatby pohlíží. Zároveň mi jako člověku ze svatební branže chybělo místo, kde se mohou lidé z oboru prezentovat, ale na lepší úrovni, než jakou české svatební veletrhy nabízejí. Myslím si, že i klasické veletrhy mají své publikum a není na tom nic špatného. Mně ale chyběla takové místo, kde bych se cítila i já sama dobře. Řekla jsem si, že by bylo fajn vymyslet platformu, která by fungovala jinak než běžné veletrhy. Chtěla jsem jít jinou cestou, vystavující pečlivě vybrat a uspořádat akci na netradičním místě. Hlavně díky podpoře kamarádů jsem se do téhle myšlenky pustila. Kdybych to měla shrnout, tak CIRKUS vlastně vznikl z touhy a potřeby místa, kde by se mohli prezentovat talentovaní dodavatelé a ukázat návštěvníkům, že na svatby lze pohlížet i jinak.

Jak tedy probíhá výběr účastníků manéže?

J: První rok jsem zkontaktovala kolegy, které jsem ze svatební branže sama osobně znala, a o kterých jsem věděla, že zaručují určitou kvalitu. Pak jsem začala další vystavující hledat a oslovovat, ten současný ročník už je už ale v mnohém jiný.

K: Ano, je tam několik fází. První skupinou jsou dodavatelé, které známe, a kteří již byli součástí naší manéže. Rádi se podíváme, kam se za ten rok posunuli a jak se jim dařilo. Další fází je skutečnost, že samy aktivně hledáme nové tváře, ať už na sítích, dle referencí našich vystavujících či z reálných svateb. Poslední skupinou jsou tvůrci, kteří se nám hlásí sami. U všech pak uplatňujeme hned několik kritérií, podle kterých se rozhodujeme, jestli si je ke spolupráci přizveme nebo ne. Zároveň ale musíme přihlížet i k omezenému počtu míst v Pragovce, prostoru, kde SVATEBNÍ CIRKUS pořádáme. Nechceme z něj dělat žádnou veleakci, pro nás je důležitá kvalita tvorby lidí a osobní kontakt s nimi. V tuto chvíli už třeba máme úplně plno. (smích) 

nechceme z cirkusu dělat žádnou veleakci, pro nás je důležitá kvalita tvorby lidí a osobní kontakt s nimi.

Na osobním přístupu je vlastně založená i celá prezentace CIRKUSU, je to tak?

K: Přesně tak. I přesto, že to někomu nemusí být dvakrát příjemné, tak od vystavujících požadujeme kromě dokumentace toho nejlepšího z jejich celoroční práce i osobní fotografie. Chceme, aby lidé věděli, kdo se za značkou skrývá. Pak můžete říct „Ahoj Tomáši, znám tě jako fotografa a moc se mi líbí tvoje práce“. Myslím, že se tím i zásadně odlišujeme od velkých svatebních veletrhů, kde panuje určitá anonymita.  

J: Osobní vztah je velmi důležitý, přece jen se jedná o svatbu. Nevěsta s ženichem by měli mít kolem sebe takové lidi, kteří budou jejich krevní skupinou. Dodavatele, kteří mezi ně zapadnou a od svatebčanů je pomalu ani nerozeznáte.

Letošní ročník je už třetí v pořadí. Nepřemýšlely jste o změně místa? 

K: Každý rok se nad tím zamýšlíme, jestli bude CIRKUS opět v Pragovce, ale zatím jsme neobjevily místo, kde by měl být jinde. (smích) Pragovka nám vyhovuje zejména z hlediska kapacity a vizuality prostoru.

Dokážete říct, jak se za tu dobu CIRKUS proměnil? Prošel nějakou zásadní změnou?

J: Myslím, že se výrazně proměnila celá česká svatební scéna. Před třemi lety mi přišlo, že lidé teprve začali zjišťovat, jaké mají možnosti. Že opravdu nemusí mít organzu na stolech a můžou být víc nezávislí ve svých přáních. Co se CIRKUSU týče, tak věříme, že se mění k lepšímu. Musely jsme zavést určitá kritéria, podle kterých vystavující vybíráme, protože se zvýšil počet zájemců a potřebovaly jsme nějaká vodítka, aby celý výběr nebyl jen na základě našeho vlastního vkusu. Nechceme dělat přehlídku, která by se líbila jen mně a Kristýně. (smích)

K: Ale trochu to tak děláme. (smích)

J: Samozřejmě se nám to musí líbit, ale snažíme se myslet i na to, co daný dodavatel přináší celé české svatební scéně.

Na SVATEBNÍM CIRKUSU jsem byla, když byla moje svatba ještě v nedohlednu. Je to vlastně taková designová a tvůrčí manéž, nejen happening za lepší svatby...

K: To je právě to, jak bychom rádi, aby CIRKUS mimo jiné působil. Je pravda, že ten přívlastek „SVATEBNÍ“ nás v jistém ohledu trochu limituje, spoustu lidí to odradí. Pro někoho třeba svatba ještě nebo už není aktuálním tématem, někteří ji ani nechtějí mít a tím pádem celý veletrh zavrhnou. My se ale skutečně snažíme, aby měl přesah i do běžného života.

Jak jste se vy dvě vlastně daly dohromady?

K: To se tak nějak stalo, protože se to stát mělo. Já jsem tenkrát chystala svou svatbu a samozřejmě jsem obdivovala Jany práci a chtěla jsem se s ní seznámit i osobně. Vyměnily jsme si několik e-mailů a domluvily jsme se, že nám svatbu natočí. Když o pár dní později vystřelila na sítích zmínku o SVATEBNÍM CIRKUSU, úplně mě to nadchlo. Byla jsem totiž dost nešťastná z toho, že tady služby, které by se mnou rezonovaly, nejsou a já nemám pořádně z čeho vybírat. Netušila jsem, jak to všechno udělám, když ani nevím, komu si říct o prstýnky. Všude jsem narážela jen na tehdejší „klasiku“, která se mi vůbec nelíbila. Pak se mi v životě objevila Jana s nápadem SVATEBNÍHO CIRKUSU a já jí okamžitě psala, že se musíme sejít, že jí s tím chci hrozně pomoct.

J: Já si to pamatuju, jako by to bylo včera. Šla jsem tenkrát z jógy, úplně vyřízená, se zpožděním. Přišla jsem do kavárny, kde na mě Kristýna s její kamarádkou čekaly. Když mi začaly vyjmenovávat, jak by mi mohly s CIRKUSEM pomoct, spadl mi velký kámen ze srdce. Došlo mi, že plány se dají zrealizovat, a že na to nejsem sama. A od tý doby jsme spolu!

Jani, zažila jsi už spoustu svateb všude možně po světě, protože všechny ty láskyplné okamžiky zaznamenáváš na kameru. Vybavuješ si nějaký okamžik, ze kterého jsi měla husí kůži?

Každá svatba je krásná a já jako romantická duše mívám husí kůži prakticky při každém obřadu. Pamatuju si ale na takové kouzelné chvilky, jako například když všichni svatebčané během obřadu začali společně zpívat. Jednou jsem točila svatbu v Jižních Čechách, kde svědkyně nevěsty tajně chodila na hodiny zpěvu a ve chvíli, kdy se všichni přesouvali z místa obřadu na hostinu, utekla do popředí. Když se pak přiblížila nevěsta s ženichem, objevila se zpoza stromů a začala zpívat jednu krásnou lidovou písničku, ke které malinko poupravila text. Za ní stál sbor profesionálů a zpíval s ní. To byl opravdu nezapomenutelný zážitek pro každého, kdo toho byl svědkem. To jsou ty momenty, kdy mám husí kůži a hluboce se mě dění kolem dotýká.

Kristý, když vzpomínáš na vaši svatbu, je něco, co bys změnila nebo udělala jinak? 

Bylo to super. Myslím si, že všechno, co se dělo, se dělo z určitých důvodů. Nechci mluvit o dokonalosti, protože slovo dokonalost by podle mě k svatbě patřit vůbec nemělo. Jedna z věcí, kterou jsme úplně nevychytali, možná bylo, že jsme neměli profesionálního DJ, ale udělali jsme si playlist sami. Ve chvíli, kdy ale zrovna nemáte náladu na ploužáky, je starost jen na vás. Snoubencům bych tak doporučila, ať si klidně playlist připraví, ale ať k němu mají i člověka, který bude písničky přepínat a korigovat. Na druhou stranu! Díky tomu, že jsme tohle nepodchytili, se počítače v pozdějších hodinách ujali kluci, kteří si pak dopřávali jedno hip-hopově laděné sólíčko za druhým, písničky, které bych si osobně vůbec nevybrala. (smích) Rádi na to vzpomínáme. Podle mě takové věci ke svatebnímu dni prostě patří. Důležitá je hlavně autenticita. Svatební den by měl být odrazem vnitřního světa těch dvou, nemělo by se zůstávat u obalu ve snaze jen zapůsobit na ostatní.

Máte nějakou osobní radu, kterou byste dali snoubencům, kteří zrovna plánují svatbu?

K: Přála bych si, aby se u nás inspirovali, ale pak si ji přizpůsobili sami k sobě. Je to vlastně i krédem letošního ročníku: Tím, co nosíte v sobě, se i obklopte. Nesnažte se zapadnout do šablon, které vám nesedí. 

J: Za sebe bych poradila mít někoho, kdo vám svatbu zorganizuje. Někoho, kdo zvedá telefony, kdo říká lidem, kam mají jít a co se bude dít. Myslím, že není větší peklo, než když svatebčané chodí za nevěstou a ženichem, a ptají se na každý organizační detail. Hodně se mi líbí zahraniční model, kdy se všichni hosté sejdou už v pátek večer, dají si dobrou večeři a o všem důležitém si popovídají. Samotný svatební den si pak můžou užít bez otázek typu „Jak se máš?“ atd. a můžou vše prožít více do hloubky. Poradila bych všem, aby drahocenný čas raději strávili kvalitně, než aby pobíhali všude kolem, něco zařizovali a stresovali se.

Věříte na lásku na celý život?

K: Já jo. Láska může mít spoustu forem. Nevidím tam jen tu partnerskou. Zároveň jsem ale přesvědčená, že za tím stojí spousta práce. 

J: Ano, v nějakých proměnách, které k ní patří. 

Je pro vás svatba důležitá?

K: Pro mě rozhodně. Hrozně bych si přála, aby to tak lidé měli a nevnímali ji jen jako papír nebo zbytečnou věc. Já ji vidím jako opravdu významný přechodový rituál v partnerském životě. Ta blízkost, která pak vznikne. Já tam tu proměnu skutečně cítím.

J: Díky tomu, že jsem zažila svateb opravdu hodně, tak vnímám, že svatba může být událostí, na kterou člověk nikdy nezapomene. Protože je to den, kdy jste obklopeni celou rodinou a přáteli. To se vám za celý život jen tak nestane, abyste měli na jednom místě tolik radosti a tolik vašich milovaných kolem. Důležitý je i samotný obřad. Když jdou lidi do hloubky a něco osobního si slíbí. To je podle mě ze svatby to nejdůležitější a nejkrásnější.

K: Když ten obřad skutečně prožijete, tak se ve vás může vytvořit opravdu hezký a pevný otisk, o který se můžete opřít ve chvílích, kdy vám není zrovna nejlíp. Právě to si myslím, že občas lidem chybí, protože klouzají jen po povrchu. Nesmí se to odbýt.

SVATEBNÍ CIRKUS aneb happening za lepší svatby proběhne v sobotu 26. ledna v areálu Pragovky (Kolbenova 923/34a, Praha 9) od 12:00 do 19:00. 

   Fotografie: Anežka Svobodová pro city-dog.cz, Eliška Kubíková foto pro Svatební cirkus