Šatník od pondělí do neděle: Jana Patočková
City-Dog.cz | pražský žurnál
0
20.05.2019
Šatník

Šatník od pondělí do neděle: Jana Patočková

Šatník od pondělí do neděle: Jana Patočková
Jana Patočková alias Pakočka, známá milovnice lidových jídelen, už osm let připomíná světu na blogu vyvarovna.com nezapomenutelné heslo „Život je raut!“ a je jednou ze tří autorek stejnojmenné knihy (loni nominované na prestižní ocenění Nejkrásnější kniha roku).

Jana Patočková alias Pakočka, známá milovnice lidových jídelen, už osm let připomíná světu na blogu vyvarovna.com nezapomenutelné heslo „Život je raut!“ a je jednou ze tří autorek stejnojmenné knihy (loni nominované na prestižní ocenění Nejkrásnější kniha roku).

Pakočka vystudovala Italské gymnázium a následně Teorii módy a odívání na římské univerzitě La Sapienza. Je opravdová papežka módy, vystudovaná! A i kvůli tomu jsme ji pozvali do Šatníku (ale jinak to bylo hlavně proto, že má styl a je s ní sranda).

Sama říká: „To, co zatím nikdo jinej nezvládnul – můj šatník, to je můj nejdelší vztah. Chodíme spolu od puberty dodnes, ale flirtovala jsem s módou už ve školce – jednou jsem strejdovi prý ráno ztropila scénu a nechtěla jít v ničem jiným, než v princeznovských šatičkách. A taky jsem šla! Móda vyhrála nad lží a nenávistí! Je mi 32 a pořád hledám. Zkouším. Jsem vybíravější, možná míň experimentuju. Ráda se nechávám inspirovat. Nerada se nechávám usměrňovat. Oblečení mě pořád baví. Jsem spíš hoarder (=„shromažďovač“) než Marie Kondo a smířila jsem se s tím, že nebudu jiná. Mám oblečení plný byt. Střídavě se ho zbavuji po bazarech a nakupuju tamtéž další. Občas mi ujede ručka i v řetězci, ale čím jsem starší, tím jsem (a je to dobře) opravdu vybíravější. Oděvy jsou prostě moje celoživotní Sisyfova muka. Ale strašně krásný muka!“ Tak tohle je Jana Patočková, seznamte se, prosím.

JANA

Pondělí

Yay – „Pracuju v reklamce jako copywriter. Takže bych měla napsat něco jako „v pondělí nahodim lacláče a běžim do práce“. Jenže i když to napíšu ironicky, tak mě hanba fackuje. Chápete. Mor kreativních oddělení českých reklamek je podle mě oprýskanej slovní humor a rybářský kapsáče. A i přes to, že umím psát pěkně cheesy copy, tak cheesiness preferuju radši na sobě – teda v šatníku. Někdo ten devadesátkovej kánon žmolkovatých mikin, kapsáčů a padesáti odstínů hnědi musí trošku narušit. Tzv. marketingoví hipstři (slovo, který už ztratilo jakýkoli význam, ale lidi ho možná právě proto o to radši používají) sice v touze po modernosti začali houfně zužovat nohavice (v době, kdy se naopak zpátky rozšiřují) a kostkovaný košile „na dřevorubce z barbershopu“ nahradily bílý límečky, ale tahle unifikační agónie z deště pod okap, tedy z kapsáčů do skinnies, se mě netýká.“

A co je víc cheesy než lacláče a Barbie tenisky? Možná už jen spoustu naivních obrázků od tatérky a ilustrátorky Barbory Tögel. Myslím, že k mýmu věku a postavení je to adekvátní. Sbohem, kariéro bankovní úřednice!

Úterý

Clueless – „Teenage komedie Clueless byla pro devadesátky tím, čím byly Mean Girls pro nultý léta – naprostá stylotvorná kultovka. Tedy v Americe stopro. Záplava tartanových kostýmků a quirky doplňků nepřestává dodnes inspirovat stylisty, módní návrháře a popkulturu – doporučuju klip k písničce „Fancy“ Iggy Azalei a Charli XCX! “

Mimochodem, tenhle kostýmek (sako, mini a lacláče) jsou můj první a jediný online kup! Nevěříte, co? Ale je to tak! A protože po třicítce už dělám věci jen a pouze neironicky, ty Crocsky myslím úplně vážně. Navíc mají platformičku (i zdrobněliny myslím vážně) a i v úterý mi dávají naději, že páteček jednou přijde. Sice pozdě (jako já pokaždý, takže na tričku pro sichr nosím svůj životní disclaimer), ale přece!!!

Středa

Nenávidím všechny <3 – „Nenávidím všechny, ale miluju Lazy Oaf. Britská značka na pomezí streetwearu a holčičkovské rozkošnosti s detaily, který připomínají moje dětství v devadesátkách. Lazy Oaf navíc umí neotřele používat nápisy, aniž by to bylo klišé. Tenhle svetr je z kolekce inspirovaný kultovním animákem Darja, nejsarkastičtější postavou televizních obrazovek devadesátých let. Jednoduchý šaty na „špagetkách“ jsem vynosila jak na červeným koberci v rámci KVIFF, tak v práci– záleží na kombinaci a úhlu pohledu. “

Multifunkčnost mě baví i u kosmetiky, takže s sebou vždycky tahám tenhle holografickej stick od MILK Make-up, který je bezva na oči, lícní kosti, rty a vůbec, někdy bych se tím nejradši namatlala od hlavy k patě.

Čtvrtek

Sailor kimono – „Moje nejčerstvější novinky v šatníku jsou z Tokia. Město, kde lidi baví se oblíkat a i za málo peněz dokážete vyčarovat spoustu muziky. Hlavně, co se týče vintage kimon, který se v tamních sekáčích a na trzích dají pořídit za tak málo, že budete litovat, že nemáte ještě celej jeden kufr navíc jen na ně! Kromě dlouhého kimona ze sedmdesátých let, který je spíš svátečním kouskem, jsem si pořídila tohle krátký, který můžu nosit kamkoli a k čemukoli. Je hedvábný a stálo mě asi tak stopadesát korun. Spadli jste ze židle, co?“

Nejširší kalhoty na západ od Uralu mám z Muji a asymetrický tričko z Uniqlo z kolekce JW Anderson. V Japonsku by se chtěl oblékat každý, věřte mi!

Pátek

Lidská skládačka – „Někdy je dobrý věci nepromýšlet. Někdy se prostě vyplatí oblíknout si prvních pár kousků, který vám skříň nabídne a když utíkáte (pozdě) do práce a zahlídnete se v odrazu výlohy, tak se i tak musíte pochválit. Ty nejmíň pravděpodobný věci v životě často nejvíc fungujou, jak ve vztazích, tak i v outfitech. Kdo by byl řekl, že dlouhý romantický šaty budou fungovat s teniskama, batůžkem, mikinou a 80s pláštěm? No já teda ne!“

Mimochodem, tenhle plášť miluju. Můj bff mi ho jednou půjčil, když mi byla zima a já se do něj tak zamilovala, že mi ho radši nechal. Koupil ho za pár korun v legendárním sekáči v Radotíně a byl se mnou všude – od Budapeště po Japonsko. Hodí se úplně ke všemu a neubírá mu na kráse, ani když je zmuchlanej, naopak! Moje nejlepší kamarádka ho naopak naprosto nesnáší, ale už se s tím, že se ho nevzdám, naučila žít. A tak je to se vším!

Sobota

„Tohle jsem nosila, když jsem byla malá holka!“ – „Tuhle větu slyším skoro pokaždý, když si vezmu šatovku nebo lacláče. Obojí jsem si posledních pár let zamilovala a už jsem si zvykla, že jakejkoli lacl v mých spoluobčanech vyvolává nostalgii a vzpomínky na dětství. Baví mě kombinovat kontrastní barvy jako je fialová, smaragdová, oranžová a růžová. Fialová a oranžová jsou vůbec moje dost oblíbený barvy, jin a jang. Jestli existuje něco jako „comfort food“, prostě špagety s kečupem a eidamem, mezi doplňkama, pak je to univerzální batůžek Kanken, tenhle je z recyklovaný kolekce a na jeho výrobu padlo prý 11 pet láhví. Nosím ho už pár let, takže ty petky se rozhodně neobětovaly zbytečně. “

A propos plast – tyhle pantofle jsou moje novinka na letošní jaro a léto. Prošla jsem v nich Tokio a rozhodně je ještě pořádně vynosím. Jsou to totiž Crocsy, takže pro všechny mentální důchodce, co milujou pohodlí, prostě ideál. Navíc jsou dost glam, pokud bych je měla k někomu připodobnit, tak by to byla Cher, nejvíc glam babička na světě!

Neděle

Líná nejen v neděli – „Tenhle overal s matching bundičkou mám už pěkných pár let a kupodivu je z řetězce s rychlou módou. Občas se na něj někdo zeptá a je překvapenej – nojo, někdy i rychlá móda může zpomalit, s tímhle kompletem jsme totiž kamarádi už nějaký 4 roky. Nosím ho ráda, hlavně pokaždý, když mám „temno“ a nevím, co na sebe, je to jistota. Obecně miluju overaly, nemusíte moc dlouho přemýšlet, co nahoru a co dolů, overal to za vás vyřeší! Vlk se nažere a koza zůstane celá.“

„Líný“ ponožky od líný značky Lazy Oaf tenhle životní postoj dokonale podtrhujou. Overal je ideální kousek do šatníku líných lidí. Jen teda to svlíkání na záchodě může být občas dobrodružnější. Ale aspoň máte v životě nějaký vzůšo!

 

Za zapůjčení prostoru k focení děkujeme SmetanaQ.

 Fotografie a make-up: Lenka Fritschová pro city-dog.cz