Chcete vědět, jak se fotí fashion week? Nahlédněte do zákulisí módní fotografie s shotby.us
City-Dog.cz | pražský žurnál
0
13.09.2018
Rozhovor

Chcete vědět, jak se fotí fashion week? Nahlédněte do zákulisí módní fotografie s shotby.us

Chcete vědět, jak se fotí fashion week? Nahlédněte do zákulisí módní fotografie s shotby.us
Lenku a Karolínu z shotby.us, jsme potkali pár dní po pražském fashion weeku, v rámci kterého fotografky připravily rozsáhlou fotoreportáž. Za necelé 2 roky fungování v rámci společného projektu shotby.us stihly studentky Ateliéru fotografie pražské UMPRUM zmapovat tokijský projekt studentů Liběny Rochové, spolupracovat s Veronikou Ruppert nebo nafotit kolekci bot Marie Niny Václavkové, kterou do svých sbírek zařadilo Metropolitní muzeum v New Yorku. Tvorba shotby.us zaujala ale i italskou Vogue nebo prestižní Hypebeast. Proč si studentky tvůrčí fotografie vybraly právě módu a co práce módní fotografky obnáší, si přečtěte v našem rozhovoru.

Lenku a Karolínu z shotby.us, jsme potkali pár dní po pražském fashion weeku, v rámci kterého fotografky připravily rozsáhlou fotoreportáž. Za necelé 2 roky fungování v rámci společného projektu shotby.us stihly studentky Ateliéru fotografie pražské UMPRUM zmapovat tokijský projekt studentů Liběny Rochové, spolupracovat s Veronikou Ruppert nebo nafotit kolekci bot Marie Niny Václavkové, kterou do svých sbírek zařadilo Metropolitní muzeum v New Yorku. Tvorba shotby.us zaujala ale i italskou Vogue nebo prestižní Hypebeast. Proč si studentky tvůrčí fotografie vybraly právě módu a co práce módní fotografky obnáší, si přečtěte v našem rozhovoru.


vlevo Karolína, vpravo Lenka

Lenko, Karolíno, proč právě právě shotby.us?

V zahraničních magazínech je „shot by“ označováno vždy dílo fotografa, proč se tedy k něčemu odkazovat a nenechat to vše jen na nás, tedy „shotby.us“?

Natálie Dufková

Potkaly jste se v ateliéru Tvůrčí fotografie na Ostravské univerzitě, na který jste obě navázaly konceptuálně vedeným Ateliérem fotografie na pražské UMPRUM. Samy sebe definujete jako kreativní duo fungující na pomezí umění, dokumentu a módy. Co vás na módní fotografii přitahuje?

Přišlo nám, že v rámci komerční fotografie je právě toto odvětví módní fotografie pro nás nejsvobodnější platformou, jak vykonat jakousi službu, ale zároveň být stále velmi autorský a kreativní. Baví nás pracovat s oděvem jako druhem hmoty či materiálu. Baví nás focení jako určitý druh eventu, který je velmi intenzivní, dynamický a daný výsledek, byť s předem připraveným konceptem, často vychází i ze setkání s určitými typy charakterů, kteří jsou foceni nebo se na focení podílí.             

Tvoříte i samostatně? Co vás na společné tvorbě baví?

Ano, tvoříme i samostatně. Každá máme svůj vlastní osobní prostor, kde se realizujeme. Svým způsobem tak čerpáme energii, ale i inspiraci pro naši společnou tvorbu. Impulzem pro naši spolupráci byl jistě zájem o módní fotografii. Už při prvních projektech jsme pochopily naše vzájemné napojení, a to nejen z pohledu estetického cítění a přemýšlení, ale i způsobem komunikace navenek. Díky tomu, že jsme byly formovány podobným prostředím, jsme schopné vést spolu kritický dialog. Ta druhá vždy figuruje jako určitý typ narušitele, což posouvá výstup dál, bez zbytečných prodlev a zároveň nedochází k zacyklení jedním směrem.

Máte za sebou už hodně projektů, především ve spolupráci s mladými českými designéry, a to nejen z oblasti módy, ale i skla či šperku. Která spolupráce pro vás byla největší výzvou?     

Výzvou je pro nás svým způsobem každé focení. Z posledních projektů ve spolupráci s Natálkou Dufkovou, kdy se focení odehrávalo v exteriéru, bylo hlavní výzvou docílit unaveného a intenzivního výrazu modelek. Ztrápený výraz se ale stěží simuluje. Rozhodly jsme se proto, že jedinou možností je modelky skutečně unavit. Proto jsme je neustále režírovaly a posouvaly z místa na místo, abychom dosáhly potřebného výrazu. Pomohly nám k tomu ale i těžké kostýmy, náročné pózy a podvečerní atmosféra, které dostaly modelky do moodu, který jsme potřebovaly. 

Letos si vás pro dokumentaci pražského MBPFW vybrala módní novinářka Veronika Ruppert. Vy jste ale na fashion weeku byly již po několikáté. Dokážete akci z vašeho pohledu nějak zhodnotit?

MBPFW není jednoduché fotit. Na malém prostoru se neustále kumuluje hodně lidí a nemůžeš si dělat, co chceš, ale přesto se s nimi snažíme autorsky pracovat. Často se ale stává, že najednou za námi stojí další tři fotografové, kteří ty námi připravené kompozice fotí. Jsou mezi nimi dva typy fotografů. Ti jedni přijdou na jisto a rovnou fotí bez jakékoli komunikace. Pak jsou druzí, kteří dělají, že nic, a najednou vytáhnou foťák a tu kompozici pro sebe vyfotí. Konkurenční prostředí je hlavně tady v Čechách, v zahraničí jsme se s tím nesetkaly.

Stává se vám, že pak ty fotky vidíte u těch jiných fotografů?

Jojo, vidíme to ve fotkách jiných lidí. Mají naši kompozici, akorát z jiného úhlu.

MBPFW není jednoduché fotit. Na malém prostoru se neustále kumuluje hodně lidí a nemůžeš si dělat, co chceš, ale přesto se s nimi snažíme autorsky pracovat. Často se ale stává, že najednou za námi stojí další tři fotografové, kteří ty námi připravené kompozice fotí.

V čem je pro vás práce s Veronikou Ruppert zajímavá?

Veronika je jedna z mála módních novinářek, které jsou opravdu profesionální. Vyhýbá se prostému popisu a témata důsledně analyzuje. Nevyjmenovává jen věci, zabývá se tím komplexně, jde jí o přemýšlení autorů. Pro mladou módu je strašně důležitá, protože se nezajímá jen o zaběhlá jména, ale i o nové tváře a pracuje se současnými tématy, jako jsou ekologie, nové materiály atd.

Jak balancujete mezi požadavky klienta/návrháře a svým vlastním tvůrčím zájmem?            

Dobře, zatím jsme měly štěstí na dobré klienty. Naštěstí přitahujeme typy klientů, s kterými si rozumíme. Jedna ze zajímavých zkušeností pro nás byla kampaň pro Naut. Myšlenkou byl silný vizuál, ale musel tam být vidět i produkt. Nauti už jsou firma, která ví, jak dělat svůj produkt a dostat ho k lidem. Na druhou stranu, my máme jasně vymezené, co ty fotky mají sdělit a toho se držíme.

Jak vlastně spolupráce s návrháři od začátku do konce probíhá? Kdo rozhoduje o estetice, tvářích nebo lokacích daného focení?

Dá se říct, že průběh každého projektu je specifický. Vše se většinou odvíjí na základě osobnosti designéra – jak moc má ujasněnou představu o výsledném vizuálu nebo naopak do jaké míry nám přenechá volnou ruku. Obecně vycházíme z dané hotové kolekce a z myšlenek, na základě kterých designér kolekci vytvořil, a také na základě toho, za jakým účelem se vizuál vytváří. Podle toho se diskuzí dobereme k nějakým důležitým bodům, na jejichž základě přineseme navržený moodboard ke schválení. Koncept je tedy předem daný, přesto se však během procesu náš přístup dále rozvíjí, a to nejen na place, ale i během postprodukce.

Jak si mezi sebou dělíte práci?

Obě děláme všechno. Společně řešíme celý projekt od začátku až do konce. Vytvoříme klientovi vizualizace – moodboard. Dokonce i během focení se střídáme. Ten člověk, co zrovna nefotí, má totiž odstup a vidí i zajímavější věci, než ten za foťákem. Když je jeden v úzkých, tak ten člověk, co je nad věcí, to může popostrčit dál. Jedna fotí a druhá do toho zasahuje. Někdy si situace vyžádá i lehkou intervenci do práce designéra, tedy dané kolekce. Máme pocit, že lidé jsou schopni fungovat na více místech.

Každý váš projekt je specifický, a do jisté míry odlišný. Dokážete ale říci, jaký je společný motiv všech vašich kampaní?

Myslíme si, že určitý rukopis v naší práci je. Nemusí ale být na první pohled patrný. Každý produkt vyžaduje jiný postup. Ale rukopis vidíme určitě v estetické stránce. Lidé jsou zvyklí, že jsou různé typy fotografů a ti dělají jen určité věci. My ale vnímáme focení jako proces a snažíme se hledat něco nového, nechceme se zacyklit. Navíc každý objekt si žádá odlišný přístup. Jinak pracujeme s křehkými šperky, jinak přemýšlíme nad objemnými šaty. To je na naší práci super, že pokaždé musíme hledat jiné řešení.

   Fotografie: shotby.us, Anežka Svobodová pro City-dog.cz

Design: Natálie Dufková, Lukáš Krnáč, Sandra Švehlíková, Veronika Donutková, Barbora Moravová,