Praha psům zaslíbená. Kam vyrazit s vaším chlupatým kamarádem v hlavním městě?
Autor:  Stanislav Hampl
0
05.04.2018
Léto v Praze

Praha psům zaslíbená. Kam vyrazit s vaším chlupatým kamarádem v hlavním městě?

Praha je místem s jedním z největších výskytů psů a pejskařů v Evropě. Proto jsme vyrazili mezi ně, abychom se zeptali, jaká místa jsou pro ně nejzajímavější a kde nejraději společně se svým čtyřnohým miláčkem tráví čas.

Praha je místem s jedním z největších výskytů psů a pejskařů v Evropě. Proto jsme vyrazili mezi ně, abychom se zeptali, jaká místa jsou pro ně nejzajímavější a kde nejraději společně se svým čtyřnohým miláčkem tráví čas.

Kavárny vítězí na plné čáře

Jak jsme již předeslali, v Praze je téměř každý třináctý člověk pejskař. Vyplývá to ze statistik Magistrátu hl. m. Prahy, který v minulém roce evidoval 81 tisíc registrovaných psů. Určitá část jich může žít bez přihlášení v ilegalitě, ale určitě to nebude nijak zásadní počet. Zajímavé je, že do roku 2016 se počet psů spíše zvyšoval na úctyhodných 100 tisíc registrovaných, což znamená že mezi lety 2016 a 2017 došlo k úbytku psů o téměř 20 tisíc registrovaných.

Pejskaři jsou velmi svébytnou a živou komunitou a v každé z pražských čtvrtí mají svá oblíbená místa, kde se potkávají, vyměňují si rady, tipy na krmivo, a často spolu i rádi zajdou na něco dobrého. Kam nejradši chodí? Jednoznačně vítězí kavárny. „Ona by nejradši nechodila nikam, protože ji nebaví ležet a čekat, než si vypiju kafe. Občas ji ale vytrhnu z komfortní zóny a vezmu ji třeba do Tvojí mámy ve Vršovicích, Coffee Roomu a jiných vinohradských podniků,“ říká Dana Fráňová, majitelka Olivy.

Zato Joris, známá postavička z Výtoně a Letné, si v těchto podnicích libuje. „Největší štamgast je ve své domovské kavárně Čekárna na Výtoni. Každou druhou procházku se stavíme pro něco v Herbivore, kde má všechny zaměstnance omotané kolem prstu a rovnou si jde pro piškot. Často ho beru do Original Coffee anebo na Letnou do Cobry. Ale to jenom přes den. Večer už je tam na něj moc hluk. A v létě ho beru nejvíc na Stalina,“ říká jeho majitelka Helena Novotná.

To doplňuje i Veronika Petrová, majitelka Žofi, kavárenské povalečky, která se teď nejraději vyhřívá v cukrárně Alchymista a v baru Fermé: „Žofi miluje všechny kavárny, zatím jsme v žádné z nich neměli problém.“ Ne každý pes se ale hodí do malých pražských kaváren, což potvrzují slova Lucky Barešové, majitelky oříška Leji: „Leja není moc trpělivý pes a stísněný prostor v hlučné kavárně jí nedělá dobře. Proto vybírám podniky se zahrádkou, kde se může aspoň trochu proběhnout. Rozhodně volím přívětivé prostředí, kde je můj pes vítaný, a kde mu například nabídnou vodu.“

Kam psa určitě neberte

Praha vyniká svojí většinou dogfriendly kavárenskou scénou, protože spousta baristů i majitelů kaváren je aktivními pejskaři. Místa, kam je ale dnes problém se se psem vypravit, jsou nově vznikající restaurační zařízení, která se stávají rušným byznysem, a psi by tam narušovali prostor, kde utíkají číšníci s půllitry plnými pěnivého moku a s rukama obsypanýma talíři různých minutek i hotovek. Proto, i když k tomu svou vesnickou poetikou přímo vybízí, neberte své psy např. do hospody Na Pekárně v Čakovičkách, místní šéfkuchař je vyhlášený odpůrce psů ve svém lokále.

Do přírody? Parky a údolí, která jinde nepotkáte

Mezi nejoblíbenější místa pražských psů i jejich páníčků bezesporu patří i mnohé parky a údolí, kterými Praha vyniká mezi ostatními městy. Snad každá městská čtvrť nabízí svým pejskařům široké plochy zeleně, které přímo vybízí k častým návštěvám. V centru mohou využívat spíše upravené parky, kde musí dodržovat různé regule a často chodit se psem na vodítku, což se mnohým nelíbí. Vyplatí se tak popojet do odlehlejších částí Prahy a navštívit přírodní parky či údolí.

Dle obecně závazné vyhlášky O stanovení pravidel pro pohyb psů na veřejném prostranství na území hlavního města Prahy musí pejskař:
1) mít psa všude na vodítku, pokud není na území, kde je volné pobíhání dovoleno
2) mít psa vždy pod kontrolou, aby neohrozil lidi, zvířata a neomezil silniční provoz
3) zabránit psovi ve vstupu do okrasných nádrží, kašen a na prostranství dětských pískovišť, sportovních hřišť, hřišť pro seniory, do květinových záhonů a cyklostezek.


Pro psy je v Praze vybudováno dokonce i několik hřišť, kde si můžou hrát pouze oni. „Nejčastěji chodíme na psí hřiště u Podolské vodárny, protože je nejblíž. Do parků pak asi nejvíc na Vyšehrad, protože ho máme za domem, ale už tam oba známe každý kámen, takže teď s ním chodím častěji do Folimanky,“ říká Jorisova majitelka Helena.

Oliva a její panička Dana nám zase daly tipy na parky v oblasti Žižkova a Vinohrad: „Dřív jsme hodně rádi chodili na Parukářku, když jsme byli žižkovští. Teď máme nejraději po ránu Havlíčkovy sady a odpoledne park na Jiřího z Poděbrad, Riegráče a venčící místa v okolí Vinohrad a Vršovic.“

Žofi a Leja mají obě rády spíš delší procházky, a tak Lucie, majitelka Leji, vzkazuje: „Nejraději chodím na procházky do přírody, kde není moc lidí, takže Leju mužů pustit na volno. Ale ráda se procházím i podél Vltavy v pražském centru.“ Nejtoulavější duši má Žofi, která se ráda vydává do přírodních parků na okraji města: „Hřiště moc nenavštěvujeme, ráda spíš chodím do parků, jako je např. Stromovka, Divoká Šárka nebo Prokopské údolí. Úplně nejlepší jsou hory, ale tam se teď bohužel moc často nedostaneme.“

 

Praha se jeví jako psí ráj, protože je plná parků, obor a údolí, která přímo volají po dlouhých procházkách se čtyřnohými přáteli. Psí páníčci ale i přes veškeré možné vyžití v Praze trápí některé věci, které by rádi chtěli změnit, a tak jsme se jich na ně zeptali v naší krátké anketě.

Jak se jmenuje tvůj pes, jak jste se dali dohromady a co byste se svým psem v Praze uvítali?
 

Joris

3 roky, instaking, kavárenský povaleč a příležitostný literát

Joris se jmenuje podle francouzského spisovatele Jorisa Karla Huysmanse. 

Na Facebooku sleduju organizaci Psí štěstí a když tam před dvěma lety dali jeho fotku, tak to byla láska na první pohled. Hned jsem jim napsala a za tři dny už byl doma. 
Víc psích hřišť a míň skřípavých tramvají. Těch se děsně bojí.

LeJa

1,5 roku, mazel

My jsme se spíš tak našly navzájem. Před Lejou jsem málem adoptovala mnoho dalších psů, ale vždy mi to něco překazilo. Potom jsem narazila na organizaci, která převáží nalezené pejsky ze Slovenska do Prahy. Leja tou dobou už byla zabraná, ale já se nevzdávala a volala každý den, jestli není zase k mání.

Rozhodně bych uvítala místa, kde se společně můžeme vykoupat. Často chodíme do Stromovky, ale tam mají do rybníků psi vstup zakázaný.

 

Oliva

1 rok a 4 měsíce, instaqueen, nazývána Oliv, Olivie, Oliváč, Olivína, Oliváček, potvora 

Můj brácha našel její mámu na ulici jedné moravské vesnice. Hladovou, zmrzlou a v březí (což jsme ze začátku netušili). Ačkoliv jsme zahájili intenzivní pátrání, nikdo se k ní nehlásil, takže jsme si ji nechali. Amy (Olivina máma) pořád tloustla a tloustla, až jsme zjistili, že má plný pupek štěňat. V prosinci se jich narodilo pět. A jedno z nich, to nejnenažranější, jsme si s přítelem adoptovali.

Aby v Havlíčkových sadech (a dalších parcích) nebyl zákaz volného pohybu psů.

 

ŽOFI

4 roky, příležitostná kreslířka

Koupila jsem si Žofii od jedné rodiny z Hodonína, kterou jsem našla na internetu. V Praze se nám líbí a nic nám tu teď nechybí.

Další užití materiálů city-dog.cz je možné pouze s písemným souhlasem redakce. Více zde.

   Fotografie: unsplash, Kavárna Čekárna, archiv majitelů psů, city-dog.cz.