Překupníci z nás mají až 400 tisíc ročně, říká šéfka Dejvického divadla
City-Dog.cz | pražský žurnál
9
06.05.2019

Překupníci z nás mají až 400 tisíc ročně, říká šéfka Dejvického divadla

Překupníci z nás mají až 400 tisíc ročně, říká šéfka Dejvického divadla
Je to už víc než pět let. Několik měsíců po sobě se mi nedaří koupit lístky na představení 39 stupňů. Skvělá komedie v podání souboru Dejvického divadla podle předlohy stejnojmenného špionážního filmu Alfreda Hitchcocka. Došla mi trpělivost a volám do firmy, co má zadané celé představení. Ptám se, zda obsadí celé divadlo, drze navrhnu, že bych si od nich případně koupila dva lístky. Vše klaplo a o několik dní později už si jdu do pokladny Dejvického divadla vyzvednout vstupenky. Za běžnou prodejní cenu.

Je to už víc než pět let. Několik měsíců po sobě se mi nedaří koupit lístky na představení 39 stupňů. Skvělá komedie v podání souboru Dejvického divadla podle předlohy stejnojmenného špionážního filmu Alfreda Hitchcocka. Došla mi trpělivost a volám do firmy, co má zadané celé představení. Ptám se, zda obsadí celé divadlo, drze navrhnu, že bych si od nich případně koupila dva lístky. Vše klaplo a o několik dní později už si jdu do pokladny Dejvického divadla vyzvednout vstupenky. Za běžnou prodejní cenu.

Věřte mi, milovníci Dejvického divadla mají pro něco takového naprosté pochopení. Ostatní si leda tak zaťukají na čelo. Pravdou ale je, že nízká kapacita divadla s počtem 130 míst v kombinaci s výjimečným souborem a skvělým repertoárem udělaly ze vstupenek na tuto divadelní scénu nedostatkové zboží. A to už v době, kdy se herci Dejvického divadla neobjevovali v každém druhém seriálu či filmu. Živná půda pro překupníky, kteří jsou ochotni vystát si frontu nebo si ohlídat předprodej, a potom vstupenku výhodně střelit.

Na internetu bylo možné koupit vstupenky za dvojnásobek původní hodnoty už před deseti lety. A pokud jste někdy večer spatřili v Dejvicích před divadlem frontu tvořenou stany, pak jste neměli vidiny. To jen druhý den ráno začínal předprodej lístků na pokladně nejoblíbenější pražské divadelní scény a skalní fandové ochotní spát na chodníku si chtěli zajistit místo, aby se na ně dostalo.

Pěkně exemplárně

Nyní došla vedení Dejvického divadla trpělivost. Minulý týden se rozhodlo nevpustit na představení majitele vstupenek, které byly přeprodávány za vyšší cenu, než za kterou ji nabízí samotné divadlo. „Řešíme to už roky, poslední měsíc se nám ale stalo, že překupníkům se nějak podařilo obelstít náš on-line systém,“ popisuje situaci ředitelka Dejvického divadla Eva Kejkrtová Měřičková. „Je to sice trochu boj s větrnými mlýny a uvědomujeme si, že tím nejvíce potrestáme ty, kteří si vstupenky a asi za nemalé peníze koupili, nikoliv překupníky. Ale pokud bude ve všeobecném povědomí, že se k nám do divadla s takto získanými vstupenkami nemusí všichni dostat, neděláme si iluze, že zachytíme vše, tak to překupníkům aspoň trochu znepříjemníme,“ dodává.

Všem říkám, ať to zkusí na blind, to máte vysokou pravděpodobnost. Opravdu!

Ještě v době zveřejnění tohoto textu bylo možné na jednom online bazaru koupit dva lístky na květnové představení Elegance molekuly za 1600 korun, původní prodejní cena dvou lístků přitom vychází na zhruba polovinu. Vyčíslit případnou škodu není podle šéfky divadla jednoduché. „Pokud tím myslíte, kolik by divadlo získalo, kdyby vstupenky samo prodávalo za navýšenou cenu jako překupníci, tak to může být za rok mezi 300 až 400 tisíci korunami,“ odhaduje.

Máte-li tedy lístky na představení Racek na tuto sobotu do Dejvického divadla do sedmé řady na sedadlo s číslem sedm, osm, devět nebo deset, hru určitě neuvidíte. Nedostanete se do sálu. To samé platí pro držitele konkrétních dvou vstupenek na hru Absolutno, Interview a Spřízněni volbou. Patří totiž k těm, co neváhali za lístek utratit vyšší než prodejní cenu, a tudíž se stali terčem zájmu překupníků, říká vedení divadla s tím, že je velmi pravděpodobné, že okruh vstupenek, jejichž majitelé nebudou vpuštěni do sálu, bude rozšířen.

„Našim cílem je zabránit obohacování překupníků. Pokud nebudou kupovat vstupenky překupníci, zvyšuje se možnost, aby si vstupenky koupili opravdu ti, kteří na představení přijdou. A to za běžnou standardní cenu. Víme, že je naše divadlo malé, proto to k tomuto navyšování svádí, ale přesto s tímto postupem hluboce nesouhlasíme,“ říká Kejkrtová. Jenže překupníci mají značný náskok a slova ředitelky o boji s větrnými mlýny byla více než trefná. Stačí totiž, aby ziskuchtivci neuváděli v inzerátu místo, na které daný lístek prodává, a divadlo nemá šanci odhalit, která vstupenka byla přeprodána za vyšší cenu. 

Duch Dejvickýho divadla!

O zdražovaní divadlo vubec neuvažuje. Nejdražší vstupenka na představení Dejvického divadla vychází na 490 korun. „Nechceme, aby návštěva našeho divadla byla z finančních důvodů výlučnou záležitostí,“ vysvětluje šéfka dejvické scény a dodává: „Pochopitelně výrazné zdražení může navíc vyřadit z návštěvníků střední a nižší třídu včetně studentů či seniorů, což se sice dá řešit slevami, ale opět narážíme na malou kapacitu divadla, takže je u nás obtížné stanovit i více cenových pásem s větším cenovým odstupem, jako tomu je u velkých scén.“

Úvahy o přestěhování na větší scénu ředitelka rovněž vylučuje.  Je to více než pět let, co se na Praze 6 mluvilo o stavbě, jejíž součástí měl být i sál s prostory, kam by se mohlo divadlo přestěhovat. Sešlo nejen ze stavby, ale i z úvah o stěhování. „Xkrát jsme se o tom bavili, sice bychom mohli uspokojit více diváků, ale nakonec jsme se shodli, že k tomu není vůle. Divadlo vzniklo tady, má svoje kouzlo, hry jsou dělané na náš prostor a když se o tom bavíte se souborem, zjistíte, že by pak taky divadlo mohlo zaniknout,“ vysvětluje.

Konkrétní vstupenky, jejichž majitelé nebudou vpuštěni do sálu, zveřejnilo divadlo na svých internetových a facebookových stránkách, kde se reakce na snahu divadla zatočit s překupníky velmi rychle stočily k tématu zda a jaká divadla dotovat. Roční rozpočet divadla totiž činí 49,6 milionů korun, přičemž příjmy z vlastní činnosti a prostředky ze soukromých zdrojů pokryjí pouze polovinu, jak uvádí poslední výroční zpráva. Zbytek vychází na granty z veřejných zdrojů. Za to se ale divadlo chlubí obsazeností 99,49 procenta.

S překupníky bojují i jiná divadla. „Vnímáme to jako nešvar. Poškozuje to dobré jméno divadla, ale my se s tím nesetkáváme v takové míře jako Dejvické divadlo, protože máme mnohem větší kapacitu,“ říká Radim Vaněk, obchodní šéf Divadla Kalich, které se chlubí tím, že žádné granty či dotace nepotřebuje. Jenže zároveň disponuje kapacitou 430 míst a s tím se na provoz vydělává snadněji.

Na blind, to je tutovka

Ale zpátky k Dejvickému. Kdo někdy zkoušel kupovat vstupenky, ví, že v případě online prodeje, kam jde polovina lístků na dané představení, je vyprodáno během pár vteřin. Právě zde prý našli překupníci slabinu, neboť se jim podařilo lístky zarezervovat několik vteřin před tím, než vstupenky šly v danou hodinu do prodeje. Navíc rostl počet podezřelých emailových adres. Na první pohled šlo o stejné adresy, lišily se pouze jedním číslem a dařilo se jim rezervovat víc lístků, než oficiálně systém povoluje.

Druhá polovina vstupenek na dané představení jde do prodeje na pokladnu, kde si pěkně musíte vystát frontu. Když si ji vystojíte, můžete si koupit pouze dva lístky. Chcete-li čtyři, musíte stát ve frontě dva. Ale přijďte včas, možná raději o den dřív. „Prodejní systém řešíme více jak 15 let. Nelze dát vše na on-line, protože tím bychom znevýhodnili zájemce starší pětapadesáti, kteří nežijí v on-line světě tak intenzivně, jako mladší návštěvníci. A vzhledem k tomu, že on-line předprodej trvá pár desítek vteřin, je tato obava diskriminace oprávněná,“ vysvětluje Kejkrtová. Dát naopak všechny vstupenky do přímého prodeje u pokladny by zase podle ní diskriminovalo ty, kteří nemohou z časových důvodů nebo proto, že nebydlí v Praze, do té fronty přijít. „Některé vstupenky také dražíme právě pro ty, kteří jsou ochotni dát více, než je běžná cena, ale vydražené částky nad původní cenu vstupenek poskytuje náš dražitel na charitativní projekty, kde je Dejvické divadlo partnerem,“ popisuje systém Kejkrtová.

Počet vstupenek, co se dostanou do prodeje, navíc snižují předplatitelé. „Všechny tyto varianty kombinujeme v takovém množství, aby to bylo alespoň nějak spravedlivě rozděleno. Pokud tedy víte ještě o jiném způsobu prodeje, o kterém bychom měli uvažovat, rádi si necháme poradit,“ naznačuje Kejkrtová a uzavírá: „Všem říkám, ať to zkusí na blind, to máte vysokou pravděpodobnost. Opravdu. Takže před představením na blind, a je to tutovka.“

 

   Fotografie: Hynek Glos, archiv Dejvického divadla