Kdysi hřebíky, dnes knedlíky. Z proslulého železářství u Rotta je hotel a restaurace
City-Dog.cz | pražský žurnál
0
27.08.2019

Kdysi hřebíky, dnes knedlíky. Z proslulého železářství u Rotta je hotel a restaurace

Kdysi hřebíky, dnes knedlíky. Z proslulého železářství u Rotta je hotel a restaurace
„Tohle je nebe na zemi, přímo železné zázemí, regál samá dobrota, Železářství U Rotta,“ neslo se kdysi co chvíli éterem. Kdo by neznal písničku Sejdeme se u Rotta od skupiny Rangers? A kdo by neznal kouzelně malovaný dům na pražském malém Náměstí plný šroubků, matic a nářadí všeho druhu?

„Tohle je nebe na zemi, přímo železné zázemí, regál samá dobrota, Železářství U Rotta,“ neslo se kdysi co chvíli éterem. Kdo by neznal písničku Sejdeme se u Rotta od skupiny Rangers? A kdo by neznal kouzelně malovaný dům na pražském malém Náměstí plný šroubků, matic a nářadí všeho druhu?

Bývaly doby, kdy se pro každý hřebík či drátek nemuselo do obchodního centra na periferii – každý Pražák věděl, že stačí prostě skočit k „Rottovi". Ve slavném železářství nedaleko Staroměstského náměstí se dalo sehnat vše od součástek a nářadí přes nádobí po kamna. Rybářské udičky i výbava hokejového mužstva, roury, trubky, hadice, nejmodernější měřicí nástroje i svítidla všech barev a tvarů. Rottovo království sídlilo v novorenesančním domě na Malém náměstí více než 150 let. Dnes si atmosféru dýchající dávnou historií můžete vychutnat spolu s lahodnou večeří v restauraci Nuance...

Bylo nebylo...

Ještě, než se v něm usídlil „železný král“ a dal mu své jméno, říkalo se domu U Rotta všelijak – U volka, U tří bílých růží, U tří snopů či Pytlíkovský. Sídlili v něm kupci, obchodníci s vínem, sloužil jako skladiště porcelánu a hrnčířského zboží, obchodovalo se v něm i s dováženým sklem. Stával na tomto místě už v hlubokém středověku, někdy na začátku třináctého století, o čemž svědčí i románský dvoulodní sál v podzemí. První písemná zmínka o budově na místě dnešního domu U Rotta je pak z roku 1401. V roce 1488 tu konšel Jan Pytlík s Janem od Čápů, Severinem Kramářem a Matějem od Bílého lva vytiskli první slovanskou tištěnou bibli známou pod názvem Pražská bible...

Vincent Josef Rott, jehož jméno zdobí fasádu domu dodnes, ho koupil v roce 1855. Už od roku 1840 měl na Malém náměstí firmu s železářským zbožím. Obchod utěšeně vzkvétal a tak jej přenesl do protějšího domu U tří bílých růží. Po třiatřiceti letech předával závod synům jako zavedený velkoobchod skvělé pověsti. V otcově díle pak zdárně pokračoval syn Ladislav, který obchod rozšířil spojením čtyř sousedních domů do jednoho. Současná novorenesanční podoba budovy z let 1896 až 1897 je dílem architekta Eduarda Rechziegela. Právě tehdy se na fasádě objevily malby, jejichž autorem není nikdo méně slavný než malíř Mikoláš Aleš. Tedy jejich návrhů, samotné provedení je dílem Ladislava Nováka a Arnošta Hofbauera. Aleš ozdobil dům rostlinným motivem bodláků a růží. Mezi okny jsou stojí figury coby alegorie řemesel a zemědělství – kovář, truhlář, sekáč, žnečka, hospodyně a zahradnice – v lunetách jsou zobrazeny kovové nástroje a nářadí. Mezi druhým a třetím patrem se skví heslo Nedej zahynouti nám ni budoucím sv. Václave. Velký nápis V. J. Rott mezi prvním a druhým patrem dodnes připomíná, kdo stál za vší tou krásou a elegancí. Také další generace však dům rozšiřovaly a zvelebovaly; přestavbou v letech 1922 až 1923 tady vznikla první prodejní hala se sklobetonovou kopulí v Praze.

Obchod, kde bývalo k mání cokoli

Největší slávy dosáhlo Rottovo železářství ve třicátých letech 20. století. Jeho mottem bylo „Rott dodá vše“. V praxi to znamenalo na 70 tisíc druhů kovového zboží! Vše od hodinových koleček až po kompletní zařízení dílny pro každé řemeslo i továrnu, od jehly a náprstku po nejnáročnější výbavu pro nevěstu, domácnost anebo hotel. Podnik byl rozdělen do jednadvaceti oddělení vedených odborníky, měl víc než 170 zaměstnanců a rozvážku zboží po celé zemi zajišťovalo sedm aut. Denně U Rotta nakupovalo na dva tisíce zákazníků a stejný počet obchodů vyřídili prodavači písemně, každý den tudy prošlo zboží o objemu až šesti vagónů!

Železářství tu bylo i po roce 1948, kdy Rottovi odešli do emigrace, a pověst podniku kupodivu nezničila ani léta komunistického hospodaření, kdy zákazníci marně shánějící nějakou drobnost do domácnosti slýchávali větu: „Zeptejte se u Rotta". A světe div se, většinou pochodili! Po roce 1989 sice dům koupili potomci zakladatele, ale už se jim nepodařilo rodinnou tradici obnovit. Legendární obchod vystřídaly v roce 1996 lahůdky, ty zase luxusní sklo či restaurace Hard Rock Café. Rottovo železářství však funguje dodnes, jenom za rohem. V původním domě U Rotta vznikl Hotel Rott a v románských a gotických sklepech restaurace...

 

 

Tento článek vznikl v rámci speciální spolupráce s Nuance Restaurant.

 

Fotografie: Anežka Svobodová pro city-dog.cz, archiv U Rotta