Praha má nejvyššího lampáře na světě. V době adventu rozžíná lampy na Karlově mostě
City-Dog.cz | pražský žurnál
0
30.11.2018

Praha má nejvyššího lampáře na světě. V době adventu rozžíná lampy na Karlově mostě

Praha má nejvyššího lampáře na světě. V době adventu rozžíná lampy na Karlově mostě
Stará Praha má během adventu neopakovatelnou atmosféru. Vytváří ji nejen unikátní architektura historického centra, ale také nezaměnitelné světlo plynových lamp, které se do středu města vrátily roku 2002. A právě na ně jsme se vydali podívat s Janem Žákovcem, nejvyšším lampářem na světě, který je v době adventu chodí na Karlův most rozžínat ručně...

Stará Praha má během adventu neopakovatelnou atmosféru. Vytváří ji nejen unikátní architektura historického centra, ale také nezaměnitelné světlo plynových lamp, které se do středu města vrátily roku 2002. A právě na ně jsme se vydali podívat s Janem Žákovcem, nejvyšším lampářem na světě, který je v době adventu chodí na Karlův most rozžínat ručně...

 

Jan Žákovec je viceprezidentem Cechu lampářů a vedoucím Plynárenského muzea. Měří 205 cm, a je tak nejvyšším lampářem na světě. A jak ke svojí práci přišel? „V roce 2002 se rozsvěcelo prvních devět lamp v Michalské ulici a konala se taková malá slavnost na připomenutí toho, jak se dřív svítilo. Byli tam představitelé různých firem, kteří se tím dřív zabývali, a já jsem tam byl za plynárenství, abych něco řekl o plynovém osvětlení. Pak mělo dojít k prvnímu rozžehování a někdo tam řekl: Ty jsi největší, tak to rozsviť ty. Takže takhle jsem k tomu přišel.“

 

Bez čeho se lampář neobejde?  

„Lampář potřebuje výšku, aby byl co nejblíž a nemusel mít tak dlouhou tyč, dobré oko, aby se trefil do očka. Také je třeba být dobře oblečený, protože zrovna na Karlově mostě to od vody dost táhne.“

Praha je co do počtu plynových lamp ve světě na 8. místě. Na prvním je Berlín, ten má skoro 30 000 lamp, pak je Düsseldorf, Frankfurt, Boston, Londýn, Baden-Baden a my jsme hned za nimi. Za námi je Varšava, Budapešť a další...

Kde Pražanům svítí plynové lampy?

Plynové lampy v podstatě lemují celou Královskou cestu. To znamená její jižní část od Prašné brány ke Staroměstskému náměstí, odtud do Karlovy ulice, zatímco druhá část vede Rytířskou ulicí na Uhelný trh. Trasa pokračuje přes Karlův most do Mostecké ulice, následně na Malostranské náměstí a přes Nerudovu ulici až na Hradčanské náměstí, a pak ještě na náměstí Loretánské. Prvních devět lamp se rozsvítilo v roce 2002 v Michalské ulici. Roku 2010 se na plyn rozsvítil Karlův most, který je dodnes jediným mostem na světě, který osvětlují plynové lampy,“ popisuje Jan Žákovec. 

Nejvzácnější z plynového osvětlení jsou tři historické kandelábry – osmiramenný na Hradčanském náměstí a v Loretánské ulici a jeden čtyřramenný na Dražického náměstí.

„Až do roku 1985 chodili po Praze lampáři. Buď to byli zaměstnanci plynáren nebo brigádníci, důchodci. Často to byly velmi svérázné figurky. Třeba na Malé Straně chodila paní Chalupová s vlčákem Britou – to byla taková nerudná ženská, lidé za ní chodili a zhasínali jí lampy a ona je pak s tou lampářskou tyčí honila.“

Největším nepřítelem lamp jsou jepice, labutě a turisti

Největším nepřítelem lamp na Karlově mostě jsou jepice, labutě a turisti. „Stává se poměrně často, že na Karlově mostě jsou fotopojistky zacpané jepicemi, takže lampa nesvítí. Musí přijet někdo od nás, vyčistit fotopojistku, aby se lampa zase rozsvítila. Dalším problémem jsou turisti. Ti bývají na Královské cestě rozjaření, něco vypijí, pak lezou po stožárech, rozkývají je, polepí, věší na ně zámečky apod. No a konečně – také se nám stalo, že jsme jednou měli uraženou lampu na Karlově mostě a říkali jsme si, co tam ti turisti včera vyváděli. Podívali jsme se na kamery a zjistili, že labuťák jel a nabořil to do lampy.“ (smích)

 Jak se lampy rozsvěcely dříve? 

Jako první chodili lampáři s lampářskou tyčí s lihovým plamenem, dole u lampy otevřeli přívod plynu a pomocí plamenu lampu rozsvítili. Postupem doby se to zlepšilo, protože začala existovat vahadla. Ta jsou ve dvou polohách a když zatáhnete za vyšší vahadlo lampářskou tyčí, otevře se přívod plynu, a pak od malé punčošky, tzv. zapalovacího plamínku chytnou celé lampy. Dalším ze způsobů rozžehování byl časový rozžehovač. Nastavili jste určitou hodinu, v tu se mechanicky pustil přívod plynu a od té malé punčošky to chytlo. Dodnes to je tak v Londýně - tam lampáři nechodí s tyčí jako u nás, ale jednou za 14 dní natáhnou budík a nastaví čas. Posledním způsobem bylo tlakové rozžehování – tzn. že v plynárně se večer zvýšil tlak plynu, regulátor na to zareagoval a lampa se rozsvítila. Ráno se snížil tlak plynu a lampa se zhasla.

Plynové osvětlení je příjemnější a teplejší než chladná elektrika. Vrací  do města romantiku.

Být světlonošem není jen tak...

A sami jsme si to na vlastní kůži vyzkoušeli. Do rukou jsem dostala čtyřmetrovou bambusovou tyč, která má na konci háček. Tím jsem se musela trefit do malého očka a zatáhnout za něj. A voilá – lampa se rozsvítila. Nutno ovšem dodat, že člověk má v zimě zmrzlé ruce a v nich špatný cit, čtyřmetrová bambusová tyč se kýve a vy za chvilku také – v záchvatu smíchu, že se nemůžete trefit tam, kam máte...

„Hlavním důvodem, proč se plynové lampy vrátily, bylo zatraktivnění Prahy jak pro občany Prahy, tak pro turisty. To Prahu odlišuje od ostatních měst a zároveň vrací na Královskou cestu romantiku.“

 

   Fotografie: Tomáš Rubín pro city-dog.cz