Pražané budou měsíc pít vodu z Vltavy. Do tří let dostanou vodu upravenou technologií za miliardu
City-Dog.cz | pražský žurnál
4
29.07.2019

Pražané budou měsíc pít vodu z Vltavy. Do tří let dostanou vodu upravenou technologií za miliardu

Pražané budou měsíc pít vodu z Vltavy. Do tří let dostanou vodu upravenou technologií za miliardu
Téměř žádné pesticidy, léčiva nebo hormony v pitné vodě. Pražanům bude z kohoutků téct špičkově upravená voda. Ale až za dva a půl roku. Do té doby se budou muset spokojit s vodou, která sice vyhovuje všem předpisům, jenže o její kvalitě se v posledních měsících rozjela obrovská polemika. Do některých kohoutků se dostane i voda z Vltavy, upravená do pitné podoby Podolskou vodárnou.

Téměř žádné pesticidy, léčiva nebo hormony v pitné vodě. Pražanům bude z kohoutků téct špičkově upravená voda. Ale až za dva a půl roku. Do té doby se budou muset spokojit s vodou, která sice vyhovuje všem předpisům, jenže o její kvalitě se v posledních měsících rozjela obrovská polemika. Do některých kohoutků se dostane i voda z Vltavy, upravená do pitné podoby Podolskou vodárnou.

V současné době se rozbíhá nákladná rekonstrukce úpravny vody Želivka. Právě Želivka je hlavním zdrojem pitné vody pro Prahu. Zásobuje vodou většinu hlavního města, Středočeského kraje a část Vysočiny. Úpravna nyní dostane nejmodernější filtraci založenou na vysoce kvalitním granulovaném uhlí.

Drtivou většinu nežádoucích látek jako jsou pesticidy, hormony, léčiva nebo třeba i mikroplasty by měla dostat z vody mnohem účinněji než současná technologie. V roce 2021 ji čeká zkušební provoz, ten ostrý startuje v lednu 2022. Celkové náklady na modernizaci přesáhnou jednu miliardu korun a na financování se bude podílet i Evropská unie.

Stavba se nás dotkla tak, že neprovozujeme tři linky, ale jen jednu,” vysvětluje za úpravnu vody Želivka generální ředitel společnosti Želivská provozní Josef Parkán. I tak prý stíhá Želivka jet na plný provoz a zásobovat Prahu tempem 3000 litrů za vteřinu. Tempem 1000 litrů za vteřinu pak doplňuje vodní zásoby Prahy ještě úpravna vody Káraný. To ale nemusí stačit.

Bez Podolí to nepůjde

Obří rekonstrukce úpravny vody Želivka v kombinaci s hrozícím nedostatkem vody v důsledku veder dostaly opět do hry už odstavenou Podolskou vodárnu, která upravuje vodu z Vltavy. „Podolí je připraveno, když by byl potřeba velký odběr k zásobení celé Prahy,” upřesňuje Parkán. A Podolskou vodárnu si Praha vyzkouší už v těchto dnech.

Nyní pojede Podolí asi měsíc a to na minimální výkon, asi 200 litrů za vteřinu, pak se odstaví. Podolí se nastartovalo, aby byla jistota, že ta technologie je v pořádku, jinak hlavním zdrojem pro Prahu zůstává úpravna vody Želivka a také úpravna vody Káraný,” ujišťuje Parkán.

Podolí se nastartovalo také proto, kdyby nastala nějaká kalamita jako třeba loni, kdy přišly vedra a potřeba vody byla vysoká,” upřesňuje Parkán. Loni totiž poslední týden v červenci Praha potřebovala okolo pět tisíc litrů za vteřinu, přičemž běžná spotřeba hlavního města je 3,5 až čtyři kubíky za vteřinu.

Provoz Podolské vodárny, která fungovala od konce dvacátých let minulého století, ukončily povodně v roce 2002. Od té doby slouží jako záložní zdroj pro případ, že by se něco stalo se Želivkou. „Důvodem, proč po povodni nebyl obnoven řádný provoz vodárny Podolí, pokud vím, nebylo to, že by zde vyrobená voda měla nižší kvalitu než voda ze Želivky, ale vzhledem k horší kvalitě surové vody protože výroba by byla dražší. Tedy čistě ekonomické důvody,” poznamenal František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu.

Vodárna, která je zároveň památkově chráněný unikát industriální architektury, je sice jednou za čas spuštěna, aby se zjistilo, zda je technologie funkční, ale voda není pravidelně dodávána do sítě. Vltavské vody se Pražané kvůli opravám na Želivce napili za posledních deset let jen párkrát. Například v roce 2011 nebo 2016, kdy se rekonstruoval štolový přivaděč z úpravny vody Želivka.

V Podolí je na úpravu vody technologie stará padesát let. Umí sice upravit vodu tak, aby vyhovovala všem hygienickým parametrům, kvality Želivky ale podle některých expertů nedosahuje. „Technologie je dobrá, funguje, ale kvalita podolské vody není úplně nejlepší a ta technologie také není úplně nejlepší. Vltava v Praze ale není zase až tak špatná. I když voda odebíraná z volného toku může trpět nárazovou změnou kvality,” myslí si profesor Václav Janda z Vysoké školy technologické v Praze.

František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu ujišťuje, že neplatí pravidlo, čím horší surová voda, tím horší upravená pitná voda. „Pro provozovatele je kritériem úspěšnosti úpravy, zda vyrobí pitnou vodu tedy vodu, která splňuje všechny hygienické limity předepsané pro pitnou vodu. Dále se už nezabývá tím, která ze dvou pitných vod je lepší či zdravější, konečně pro to nejsou ani vypracována žádná objektivní kritéria,” tvrdí Kožíšek.

Dotace na pesticidy

Kvalita vody je velké téma zejména v několika posledních měsících. Diskuzi odstartovalo pravidelné monitorování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ústav loni na podzim uvedl, že více než polovina podzemních vod je zamořena pesticidy. A ve 40 procentech vzorků hydrologové zaznamenali nadlimitní koncentrace těchto chemikálií. Vzorky se odebíraly na více než sedmi stovkách míst. Pesticidy, které se používají v zemědělství na hubení hmyzu nebo plevele, přitom mohou prokazatelně poškozovat lidské zdraví.

Na Vysočině se prý objevily pesticidy i ve vrtech, které se dělají hluboké několik desítek metrů. V této souvislosti se staly opět terčem kritiky zemědělské dotace, které motivují zemědělce pěstovat to, co se jim nejvíce vyplatí. Výsledkem je produkce, díky které ládují do půdy zmíněné pesticidy v enormním množství. Ty se pak dostávají do podzemních vod a úpravny je neumí zcela odstranit, takže doputují v pitné vodě až na náš stůl.

Lepší kvalitu vody prosazoval na své nedávné přednášce na půdě Akademie věd šéf Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd České republiky Martin Pivokonský. Problémem jsou podle něj kromě pesticidů také mikroplasty nebo zbytky léčiv. Anebo prokazatelně karcinogenní látky, které vznikají dezinfekcí vody v úpravnách, a jejichž koncentrace byla například v roce 2017 překročena v 16 procentech zdrojů pitné vody, jak píše Pivokonský ve své publikaci z letošního března s názvem Úprava pitné vody.

Už roky se snažím vyvolat diskuzi,” říká nyní Pivokonský. „Lepší vodu než z kohoutku v současné době nedostanete, já jen tvrdím, že by mohla být ještě lepší. Jinou potravinu, než je voda, do sebe v takovém množství nedostanete, proto bychom k tomu měli přistupovat zodpovědně,” tvrdí Pivokonský.

 

Fotografie: Želivská provozní, Unsplash.com