Jak se chovat se psem ve městě aneb ohleduplnost na prvním místě
City-Dog.cz | pražský žurnál
6
09.08.2018
Léto v Praze

Jak se chovat se psem ve městě aneb ohleduplnost na prvním místě

Jak se chovat se psem ve městě aneb ohleduplnost na prvním místě
V Praze má psa až 41 % domácností. Podle Magistrátu hl.města Prahy jen letos přibyly téměř tři tisíce nových psů. Přitom největší počet je na Praze 4, po níž následuje Praha 6 a Praha 10. A tak není divu, že jsou vidět na každém rohu, parku, ale i kavárnách, obchodních centrech nebo restauracích. Čím více volnosti pohybu a přístupu psi ale mají, tím více ohleduplní musí jejich páníčci být. Zeptali jsme se proto dvou pražských specialistek na výchovu psů, jak se vlastně chovat se psem ve městě.

V Praze má psa až 41 % domácností. Podle Magistrátu hl.města Prahy jen letos přibyly téměř tři tisíce nových psů. Přitom největší počet je na Praze 4, po níž následuje Praha 6 a Praha 10. A tak není divu, že jsou vidět na každém rohu, parku, ale i kavárnách, obchodních centrech nebo restauracích. Čím více volnosti pohybu a přístupu psi ale mají, tím více ohleduplní musí jejich páníčci být. Zeptali jsme se proto dvou pražských specialistek na výchovu psů, jak se vlastně chovat se psem ve městě.

Rozebrali jsme zásadní otázky, jako jsou psí výkaly či bezpečnost. Přestože má každá z dam jiný přístup, obě se shodují v jednom. Vždy je nutné pracovat na chování majitele psa, nikoli psa samotného. A tak je to ve všem. V první řadě jde o chování nás lidí jeden k druhému. A pes, stejně tak jako dítě, toto chování pouze kopíruje.

Psí parky aneb jak zabránit konfliktům

Ať máte malého či velkého psa, vítače nebo obránce, dbejte na to, aby byl pes na vodítku tam, kde být má. Vyhláška o ochraně zeleně zakazuje psům vstupovat na dětská hřiště a pískoviště, stejně tak jako je nechat volně pobíhat na místech, která k tomu nejsou přímo učená.

Druhou kapitolou jsou ovšem prostranství jako parky, chodníky, nebo lesní porosty či louky. Na některých najdete plánek, který jasně udává, kde svého čtyřnohého mazlíčka musíte mít na vodítku, a jaká část je naopak vyhrazena pro jeho volný pohyb, na většině není ale nic.

A tady nastupuje selský rozum a ohleduplnost. Nikdy nevíte, kdo jde proti vám. Přestože máte ze svého psího kamaráda radost, ne každý ji nutně musí sdílet. A to jak další psi, tak i lidé či děti. Někdo má trauma například z pokousání a rozhodně mu nepomůže, když na něj bude váš pes skákat nebo se k němu přibližovat.

CO NA TO ŘÍKÁ LUCIE?

Trenérka majitelů psů, skupinové i individuální lekce socializace a poslušnosti

Parky, kde mohou psi chodit na volno, velmi napomáhají socializaci psů. Je to vidět například na rozdílu mezi Parukářkou, kde psi smí běhat volně a nedochází ke konfliktům, a Vítkovem, kde musí být psi na vodítku a dochází k vyhroceným situacím, jelikož pes na vodítku se cítí nekomfortně.

Za mě je hlavní problém parků bezohlednost psích páníčků. Nechají svého psa volně, a kolikrát se diví, že jiný pes, který je na vodítku, se kamarádit nechce. Nikdy nevíme, jestli pes na vodítku je z útulku, z množírny, nebo třeba po operaci.

Pokud máte doma psího puberťáka nebo tvrdohlavého jedince, který má s odvoláním problém, pouštějte ho raději na stopovačku, tedy speciální dlouhé vodítko určené k výcviku psa. Ta je dlouhá i 15 m a snáze tak svého psa budete mít pod kontrolou.

Velkou módou se v poslední době staly tzv. elektrické obojky, které majitelům slouží ke snazšímu přivolání. Pokud pes neuposlechne, dálkovým ovládáním dáte příkaz a pes z obojku dostane elektrický výboj, jehož intenzitu můžete regulovat. Tzv. elektrošoky ale nejsou právě příjemné a mohou navodit i trauma.

Vyvstává tu proto jedna zásadní otázka: Pokud nejde o psa s vysokým pudovým reflexem, je skutečně chybou onoho zvířete, že nepřiběhne k pánovi?

co na to říká katka?

Osobní i skupinová trenérka majitelů psů se zaměřením na canicross, socializaci a poslušnost

Pokud chci mít psa na volno, musí plně ovládat a znát povel Ke mně! Pokud mám štěně, tak hned po jménu a čůrání venku ho učím právě tento povel. Mám na to čas zhruba do 5. měsíce věku, protože pak přijde puberta a ta je u některých psů fakt náročná. V tomto období i u psa, který má již povel Ke mně zvládnutý, je vhodné ho mít na stopovačce a kdykoli neposlechne na povel přivolání, psa si přitáhnu a povel zopakuji a odměním.

U dospělých psů nebo psů z útulku, kteří tento povel nezvládají, se nejlépe trénuje doma a následně v méně rušných prostředích, kde nebude mít zvíře příliš mnoho vjemů pro rušení své koncentrace. Jakmile mám jistotu v tom, že pes plně chápe význam povelu Ke mně, mohu si v případě jeho neuposlechnutí dovolit ho „potrestat“ Ale pozor! Ne ve chvíli, kdy zvíře přijde k nám, ale ve chvíli, kdy se zvíře věnuje nedovolené činnosti nebo předmětu.

Dojdu k němu a mohu ho „plácnout“. Hned poté by mělo dojít k tomu, že si od psa pár kroků poodejdu a (stále čelem ke psu) psa přivolám. Pak následuje odměna. Tento postup v sobě skýtá trest, nápravu situace a odměnu.

Problémem nejsou ovšem pouze samotní pejskaři. Lidé využívají prostor pro volný pohyb psů také k opalování, piknikům a psí prolézačky dokonce i maminky jako zábavu pro své děti. Ani jedno z toho ale není v pořádku. Od toho tu jsou místa k tomu určená. „Nepochopím, jak se ony maminky ještě jsou schopny dívat nevraživě, když se k jejich ratolesti hrající si na agility prolézačkách přiblíží pes. Na dětská hřiště psi také nechodí,“ povzdychne si Lucie.

V zahraničí jsou běžné oplocené a agility psí parky. V České republice se zejména kvůli rostoucímu počtů psů a jejich potřebám konečně tato situace začala řešit. Například v Bohnicích a Karlíně je oplocený prostor určený právě pro psy a ve Strašnicích a například v Podolí je volně přístupný oplocený agility park.

Praha 4 dokonce dle slov Jiřího Bigase, tiskového mluvčí městské části Praha 4, již vytipovala celkem 48 míst pro psí loučky, které by měly být obehnány živým plotem a tak odděleny od ostatních ploch i komunikací.

Takové řešení by si ale zasloužily i jiné parky, jako například Riegrovy sady, kde právě na místě určeném pro volný pohyb psů lidé nejvíce lehávají na dece s piknikovým košem. Na Parukářce dokonce na psí louce lidé grilují a pořádají větší party. A co si budeme povídat, které zvíře by vůně jídla, natož grilovaného masa, nenalákala se jít podívat a ideálně ochutnat.

Auta a domy nejsou psí toaletou

„Každý majitel je povinen po svém psu uklidit. V Praze 4 na to máme 750 stojanů se zásobníky se sáčky na psí exkrementy. Pokuty řeší vyhláška hlavního města Prahy a sankce může být na místě až 10.000 Kč. Chodníky a parky uklízíme, ale primární je, že na čistotu musí dbát pejskaři,“ uvádí Jiří Bigas, tiskový mluvčí městské části Praha 4. „V Praze 4 jsme měli experimentálně psí toaletu v parku Na Jezerce, ale po špatných zkušenostech jsme ji museli zrušit a do budoucna už o jejich instalaci neuvažujeme,“ dodává.

Mít psa není jen radost, ale také starost a povinnosti.

Jiří Bigas, tiskový mluvčí městské části Praha 4

Je ale smutnou pravdou, že ne všichni majitelé psů dokáží svého čtyřnohého kamaráda správně naučit potřebu vykonávat.

„Ve smyslu vztahu mezi psem a jeho páníčkem se mi nedostává pochopení pro fakt, že se stále najdou lidé, kteří máchají čumák svému štěněti (případně dospělému pejskovi z útulku, který nemá bytové návyky) v loužičce nebo exkrementech v dojmu, že tím psovi naznačí, že se to dělat nemá,“ reflektuje Katka zkušenosti z praktik některých svých klientů.

A pokračuje: „Copak naučím děti vykonávat potřebu na nočník nebo záchod, pokud jim budu namáčet nosánky v plínách? Ne. Klienti mi často řeknou, že jim pes schválně močí doma nebo před nimi. Ne. Psi naschvály nedělají. To je výsada lidí.“

„Pokud chci psa naučit vykonávat potřebu venku, musím být trpělivý. Postup je takový, že pokud najdu doma vykonanou potřebu, tak ji ignoruji a uklidím ve chvíli, kdy na mě pes nevidí. Toto je důležité z toho důvodu, že pes miluje naši pozornost. A to jakoukoli. Ať už je pozitivní („hodný pejsek, ty jsi šikulka“) nebo negativní („ty pitomče jeden, zase je tu nach…, nasr…“).

Je mu jedno, zda ho chválíme nebo káráme, hlavně, že mu věnujeme svoji pozornost. V takovém případě bychom se zdárnému konci nedobrali. Vždy, když pes vykoná svoji potřebu venku, tak jásáme, chválíme, tleskáme, jsme nadšení a odměňujeme. Pozor na extrémní projevy radosti při zrovna konané potřebě psa – mohli bychom ho chudáka vyděsit. Pejsek si velmi brzy spojí fakt, že pokud udělá potřebu doma, nic to neznamená, ale pokud venku, tak je to švanda a vaše pozornost je jeho,“ radí Katka, jak přistupovat k výcviku doma.

Lucie k tomu ještě doplňuje: „Je ale na mně, jako na pánovi, kam pes svou potřebu vykoná i na procházce. A rozhodně by to neměl být dům ani auto. Představte si, že v tom domě bydlíte v první patře. Navíc v létě, kdy zdi hicují a ten čpavek je cítít mnohonásobně víc, přímo vám do ložnice. Nebo auta. Šetříte si nějakou dobu na nové, a pak vám náprava zreziví, protože moč je prostě kyselina. Bylo by fajn, kdyby lidé i takto přemýšleli. Přeci není tak těžké se psem poodejít a nedovolit mu to.“

Fixátor a náhubek jsou dvě různé věci

Také jste si všimli, že je v nabídce skutečně široká škála produktů zabraňujících psovi kousnout? Přepravní řád Hl. města Prahy udává pouze povinnost opatřit psa bezpečným náhubkem a držet ho na vodítku nakrátko nebo ho přepravovat ve schráně. Za takto přepravovaného psa se platí přepravné podle tarifu. Rozdíly v rovině psího pohodlí a zdraví jsou ale dramatické. Jaké jsou tedy hlavní rozdíly?

Náhubek zamezuje psovi, aby kohokoliv pokousal. Vhodný je ale také pro psy, kteří venku sežerou vše, na co přijdou, od odpadků až po psí exkrementy. Může být kovový, plastový, kožený nebo třeba po domácku pletený. Důležité je, že se v něm pes může ochladit otevřením tlamy, může s ním pít i jíst. K zakoupení například ZDE.

Fixátor slouží k okamžité a krátkodobé fixaci tlamy psa například při veterinárním vyšetření, při nepříjemné aplikaci léku či jiné krátkodobé aktivitě, která by psu byla nepříjemná a hrozilo by kousnutí. Neumožňuje psovi se zchladit otevřením tlamy, ani pít či jíst. Z hlediska psího pohodlí a zdraví je absolutně nevhodný do MHD. K zakoupení například ZDE.

Žlutá páska pro bezpečí psa i okolí

Rozhodně stojí za zmínku také opatření psa žlutou stužkou v případě, kdy se jedná o jedince, který by neměl přijít do kontaktu s dalšími. Důvodů přitom může být hned několik. Pes může mít zdravotní nebo psychické potíže, může jít o hárající fenu nebo psa ve výcviku.

Můžete ji vyrobit nebo zakoupit. „Plno lidí to dělá,“ říká Lucie a dodává: „Plno lidí to ale nerespektuje. Určitě by to ale usnadnilo spoustu věcí.“

Pokud chcete vědět víc, podívejte se na iniciátory projektu Žlutá stužka = prosím potřebuji prostor.

Na co bychom ještě neměli zapomínat?

„Především na zdravý rozum. Pes je pořád šelma, takže nenechávat psa s dětmi samotného a naopak, naučit děti, jak se ke psu správně chovat. I on potřebuje mít své místo, kam děti nesmí a kde může pes v klidu odpočívat,“ vyjmenovává Katka a pokračuje:

„Na lahev s vodou pro procházky v horkých dnech. Na pravidelnou veterinární prohlídku. Na pravidelné cvičení a mazlení, při kterém můžete zjistit, zda pes nemá nějaké poranění, bulky, zda jeho oči, uši, zuby, řitní otvor a případně vulva u fen, jsou bez zánětů.“

„Na péči o tlapky v horkých letních i mrazivých zimních dnech a také po zátěži, jako je například canicross. Na poplatky za psa. Na autopás nebo přepravku do auta. Na to, že flexi vodítko není vodítko pro psy, kteří tahají a vy si to nepřejete,“ doplňuje Katka.

Lámete-li si hlavu s tím, proč se vám některé povely nedaří, rozhodně se nebojte poprosit o pomoc. Přeci, když máte zlomenou nohu, také jdete za lékařem. A to platí i pro psí výcvik. Je to disciplína jako každá jiná.

V Praze je nespočet různých kurzů a cvičáků. My pro vás máme tip na dvě skvělé trenérky. Kateřina Gurská nabízí služeb hned několik – canicross neboli běh se psem, individuální cvičení, ale i skupinové lekce socializace.

Kateřina gurská

Pejskování s Kateřinou, tel: 725 096 307

canicross neboli běh se psem, individuální cvičení, ale i skupinové lekce socializace

Vždy se zaměřuje primárně na příčinu nežádoucího chování u psa a řeší ji změnou přístupu v chování jeho pána, nikoli nápravou samotného psa. Stejně jako se rodič s prvorozeným dítětem učí, jak k dítěti přistupovat, je nutné, aby i majitel psa pochopil, jak pes přemýšlí a že to není člověk, aby dělal naschvály. Pomůže vám odstranit psí frustraci projevovanou ničením věcí, ale také projít cestu výcviku již od samého štěněcího věku.

Lucie němEčková

Dog;s planet - výchova, výcvik, socializace psů, WEB, tel: 773 522 906

Každou středu a neděli nabízí skupinové lekce socializace psů na Parukářce, Praha 3. Nabízí ale i speciální převýchovu psů a indiviuální tréninky. Využívá zejména smečky jako základu pro přirozené chování zvířete, čímž je velice záhy schopna docílit neuvěřitelných výsledků, co se týče bázlivosti, ale i agrese u daných jedinců. Pomáhá také lidem s traumaty z kousnutí vyrovnat se s následky, aby byli schopni znovu zvířeti věřit a nežít tak ve strachu. Její přístup je pragmatický, avšak plný empatie.

Zajímá vás specální otázka a rádi byste se zeptali Lucky nebo Katky? Napiště nám svůj dotaz níže do komentářů, kam vám dámy napíšou své odpovědi.

 

Další užití materiálů city-dog.cz je možné pouze s písemným souhlasem redakce. Více zde.

Fotografie: unsplash.com, dog;s planet, pejskování k KateřinouŽlutá stužka = prosím potřebuji prostor