Chci, aby se ženy cítily skvěle, říká návrhářka spodního prádla Elena Kožuszniková
City-Dog.cz | pražský žurnál
0
07.12.2018
Po vlastní ose

Chci, aby se ženy cítily skvěle, říká návrhářka spodního prádla Elena Kožuszniková

Chci, aby se ženy cítily skvěle, říká návrhářka spodního prádla Elena Kožuszniková
Elena Kožuszniková je designérka a autorka ručně šitého spodního prádla, která tvoří pod vlastní značkou LNK Rules. Současně spolupracuje také s oblíbeným brandem Girls Without Clothes, pro který navrhuje oblečení a šije prádlo. Povídali jsme si s ní o všem možném. O kosticích, krajce, o tom jak vznikla její úplně první braletka i o tom, jak vypadá její běžný den v ateliéru. 

Elena Kožuszniková je designérka a autorka ručně šitého spodního prádla, která tvoří pod vlastní značkou LNK Rules. Současně spolupracuje také s oblíbeným brandem Girls Without Clothes, pro který navrhuje oblečení a šije prádlo. Povídali jsme si s ní o všem možném. O kosticích, krajce, o tom jak vznikla její úplně první braletka i o tom, jak vypadá její běžný den v ateliéru. 

Eleno, jak jsi se vlastně dostala k šití prádla?

Studovala jsem střední i vyšší odbornou oděvní školu. Mým snem bylo stát se návrhářkou. V posledním ročníku jsem chtěla dělat absolventskou práci na téma spodní prádlo, ale nebylo mi to úplně schváleno. Někdy v té době jsem se ale začala věnovat šití braletek.

Jaký je tedy příběh tvojí první braletky?

První braletka vznikla, jak už to asi tak bývá, pro mě. (smích) Sháněla jsem tenkrát lehkou krajkovou podprsenku bez kostic, která by vypadala krásně, ale zároveň byla pohodlná. V zahraničí byly braletky běžnou záležitostí, ale když jsem hledala na českém trhu, nic takového jsem nenašla. Přišlo mi, že je to nejspíš něco, co tady chybí. Ušila jsem braletku pro sebe a pak začaly přicházet první objednávky – nejdřív z řad mých kamarádek, ale potom od dalších a dalších. A mě to chytlo natolik, že už jsem u spodního prádla zůstala.

Změnilo se od té doby něco? 

Nejvíc se změnila hlavně samotná výroba prádla. Začínala jsem s jedním šicím strojem. Teď mám 4 různé stroje a každý je na něco jiného. Pořád se snažím přicházet s různými nápady, jak to ještě vylepšit. Musím říct, že s tou první braletkou bych se teď moc chlubit nechtěla. (smích)

Kromě vlastní značky spolupracuješ taky s Girls Without Clothes. Jak jste se dali dohromady? 

Spolupráce na dalších projektech mě hrozně baví. Byla jsem ráda, když mě Martin Feix oslovil s tím, jestli bych jim nenavrhla do jejich kolekce nějaké body. Tím to začalo. Postupně jsem pro ně začala šít prádlo a navrhovat oblečení, takže jsem u své dřívější vize, stát se návrhářkou, alespoň trošku zůstala. Martin má takový ten mužský pohled na věc a tím se občas mění i moje nápady, což je asi nejzajímavější. 

Jsem šťastná, že je teď doba, kdy se ideál krásy posunul někam jinam
a ženy se začínají mít rády takové,
jaké skutečně jsou. 

Jak to myslíš?

Díky práci pro Girls Without Clothes vlastně získávám takovou druhou identitu. Prádlo, které navrhuji pro ně, se musí ztotožňovat s celou myšlenkou brandu. Je takové syrovější, pro někoho může být víc sexy. Občas slýchám, že je to prádlo pro drsné holky. Prádlo LNK Rules je oproti tomu spíš pro romantické duše. 

Jak vypadá tvůj klasický pracovní den?

Většinou vstávám kolem 7. hodiny a jako první si udělám kávu. U snídaně vyřizuji e-maily a když mám nějaké schůzky, snažím se je dát hned na ráno, abych pak měla odpoledne čas na šití. Odpoledne často chodí zákaznice pro osobní odběry a já pak šiju až do večera. Když zrovna pracuji na něčem novém, tak to trvá déle a zvládnu tak 3–4 zakázky denně. Pro Girls Without Clothes jsem ale schopná ušít 10–15 kousků denně. Večer pak většinou ještě hledám inspiraci nebo si kreslím. 

Co je pro tebe na výrobě spodního prádla nejtěžší? 

Často si práci sama komplikuju, protože mám velmi jasnou představu, od které nechci ustoupit. Mám totiž dost velké nároky na materiály, se kterými pracuji, ale zase je to něco, čím se moje prádlo může odlišit od toho v obchodních řetězcích. Krajka nebo tyl musí nejen krásně vypadat, ale hlavně musí být kvalitní, aby byla podprsenka pohodlná. Výběrem látek strávím spoustu času, ale někdy narazím třeba i na úlovky z La Perly (italské značky luxusního spodního prádla)

Co ty a kostice?

Já sama jsem kostice nosila do té doby, než jsem přišla na kouzlo braletek. Od té doby už se jim vyhýbám. Občas se mě zákaznice sice ptají, jestli bych pro ně nemohla vytvořit podprsenku s kosticemi, ale takové přání musím odmítnout. Neslučuje se to s mou myšlenkou, kdy má být prádlo nejen krásné, ale hlavně pohodlné. Většinou nosím vzorky, které na sobě testuji, aby byly co nejpohodlnější.

Viděla jsem, že jsi se podílela taky na projektu Za Normální Holky. O co přesně šlo?

To byla strašně hezká věc, kdy jsme společně s Kristýnou Dolejšovou, která stojí za projektem Za Normální Holky, vymyslely takovou speciální kampaň. Daly jsme dohromady skupinku opravdu hodně různorodých dívek a žen. Já jsem pro ně ušila spodní prádlo na míru a výsledkem bylo focení, které podle mě vypadá krásně a přirozeně. Ze všech je totiž cítit spokojenost. To, že se každá žena může cítit dobře a být hrdá na své tělo. 

Někdy ženy zapomínají na to, jak důležité je jejich spodní prádlo. Ne kvůli tomu, aby udělaly dojem na muže, ale aby se cítily dobře. Aby byly spokojené samy se sebou. Jsem moc šťastná, že je teď taková doba, kdy se ideál krásy posunul někam jinam a dívky se začínají mít rády takové, jaké jsou. 

Máš teď před Vánoci hodně práce? Tuším, že si hodně žen píše o spodní prádlo Ježíškovi...

Ano! Před Vánoci objednávají prádlo hlavně muži. Obdivuji je, protože spousta žen má problém s tím, že vlastně nezná svou velikost. Je to taky tím, že různé obchody mají trošku jiné značení velikostí a to ženy zbytečně mate. Proto mám orientační značení S, M, L, ale vždy se na mě můžou obrátit pro radu. Když prádlo nějakým způsobem nesedí, stačí mi napsat a já ho ráda upravím na míru. Pánové by ale měli dostat velkou pochvalu za to, jak umí být vynalézaví. Někdy mi třeba pošlou fotku své přítelkyně v plavkách a dokážeme trefit velikost tak, že to nemá chybu. (smích)

V říjnu proběhla tvoje první přehlídka. Dělala jsi při této příležitosti nějaké speciální kousky?

Rozhodně ano. Chtěla jsem tím ukázat nejen ty modely, které jsou nejoblíbenější, ale celý rozsah své práce. Některé kousky z přehlídky můžete ještě najít na e-shopu. Mám pořád hodně nápadů, ale často mě limitují materiály. Když nenajdu takovou krajku, kterou jsem si na daný kousek představovala, tak od návrhu radši ustoupím, než bych dělala nějaké náhražky.

Dívky a ženy si krajkové braletky rychle zamilovaly. Je nějaký typ žen, kterým bys ji nedoporučila?

Osobně si myslím, že jsou braletky skutečně pro každou. Jak pro ty, které mají menší prsa, tak pro ty s většími. Je to totiž o lidech a o tom, v čem se cítíte dobře. Mám dokonce zpětnou vazbu i od těhotné a kojící maminky, že jsou s ní naprosto spokojené, protože je tak pohodlná. Všechno se dá upravit. Pohodlí a servis zákazníkovi – to jsou priority, na kterých LNK Rules stojí. 

Co ti ve spojení s tvojí tvorbou dělá největší radost?

Určitě spokojenost zákaznic. Mám pár takových, které nejdříve opatrně objednaly jednu braletku a teď už se vrací. Teď mě zrovna kontaktovala paní, která mě prý rok hledala. Dřív jsem totiž měla braletky na prodej také ve Vnitroblocku, kde ji právě koupila, ale vyhodila cedulku a nemohla mě najít. Po roce se mi ozvala, že je z braletky naprosto nadšená, a že už nechce nosit nic jiného. 

Pokud toužíte po spodním prádle, které bude radost nosit, které vám zlepší sebevědomí a budete se v něm cítit jako v bavlnce, ve skutečnosti toužíte po prádle od LNK Rules. Elena je neskutečně milá bytost, která vám s výběrem maximálně pomůže a vy budete z jejího ateliéru, který je současně jejím domovem, odcházet nadšené. Věříme, že pánové výsledky Eleniny práce a vaši spokojenost docení stejně jako vy. 

Klikněte zde.

   Fotografie: Anežka Svobodová pro city-dog.cz, Vojtěch Tesarek.