Botanicula je komunitní zahrada, na které si můžete zahrát i pétanque nebo společně posnídat
City-Dog.cz | pražský žurnál
0
05.08.2019

Botanicula je komunitní zahrada, na které si můžete zahrát i pétanque nebo společně posnídat

Botanicula je komunitní zahrada, na které si můžete zahrát i pétanque nebo společně posnídat
Pomalu se blížíme ke komunitní zahradě Botanicula v Holešovicích a už z dálky vidíme malou zelenou džungli. Na zdejší zahrádce se nepěstuje jen zelenina a ovoce, ale především dobré sousedské vztahy. Ačkoliv tento projekt vznikl jako další z aktivit vzdělávacího centra pro seniory Přístav 7, zahrádka rozhodně není určená jen seniorům, ale každému, kdo ve volném čase rád ponoří ruce do hlíny.

Pomalu se blížíme ke komunitní zahradě Botanicula v Holešovicích a už z dálky vidíme malou zelenou džungli. Na zdejší zahrádce se nepěstuje jen zelenina a ovoce, ale především dobré sousedské vztahy. Ačkoliv tento projekt vznikl jako další z aktivit vzdělávacího centra pro seniory Přístav 7, zahrádka rozhodně není určená jen seniorům, ale každému, kdo ve volném čase rád ponoří ruce do hlíny.

Botanicula je malá komunitní zahrada, kterou společnými silami otevřela organizace Elpida a Nadační fond Agora 7 v pražských Holešovicích. Zahrada vznikla jen kousek od Přístavu 7 a tvoří ji 11 vyvýšených záhonů, které jsou k drobnému zahradničení k dispozici nejen aktivním seniorům, ale všem zájemcům, kteří by si rádi vypěstovali čerstvá rajčata nebo dýně, ale nemají pro tuto činnost vhodný prostor.

Nápad na otevření komunitní zahrady na Praze 7 původně vzešel od zakladatele Nadačního fondu Agora 7, Yariva Ronena, který si přál oživit komunitní život v této lokalitě. „Sám mám zahradu a miluji zahrádkářství. Proto mě napadlo zapojit tento prázdný prostor na Praze 7 do centra dění. Měl jsem myšlenku, prostory i finance, ale neměl jsem žádné know-how. Proto jsem oslovil Elpidu, jestli by nechtěla spojit síly,“ říká Yariv Ronen. Na začátku všeho tedy byly dvě různé organizace, které však dokázaly přizpůsobit své myšlenky stejnému cíli – vytvořit něco hezkého pro komunitu. „Všechno je o lidech. Nebýt týmu Elpidy, tak je to jen prázdné místo, kterého si možná nikdo ani nevšimne, ale díky nim tento prostor opravdu žije,“ dodává Yariv Ronen.

„Chtěli jsme vytvořit místo, které svede lidi dohromady. Něco takového ale nevytvoříte za pár dní. Chce to čas, stejně jako zahradničení. Zasadíte semínko, staráte se o něj a teprve potom vám z něj vyroste něco krásného. Je potřeba být trpělivý a uvědomit si, že to děláme i pro sebe. Všichni jednou zestárneme a budeme vděční za místa, jako je Botanicula,“ vysvětluje Yariv Ronen.

Zelené záhonky mezi domy

Celý prostor zahrádky je opravdu promyšleně navržený. Za vzhledem záhonů stojí architekti Gal Karagula a Martin Adamíra. Vyvýšené záhonky opatřené systémem kapkové závlahy jsou vyrobeny z masivního dřeva, aby si starší lidé mohli k rostlinám také pohodlně sednout. „Jako součást zahrady bylo navrženo i dřevěné sezení. Je to z toho důvodu, aby sem lidé mohli přijít, posedět, číst si, luštit křížovky nebo s námi posnídat v rámci snídaní, které přes léto každý čtvrtek pořádáme. Jednoduše proto, aby toto místo ožilo komunitním životem nejen pro seniory, ale i pro ostatní lidi z okolí,“ říká Dagmar Haladová, která v rámci Botaniculy vede přednášky.

Vše tu funguje na bázi důvěry a tolerance. Kolem zahrádky není žádné oplocení, nábytek není napevno připevněný, takže se dá v případě potřeby srazit více stolů dohromady. K areálu také patří hřiště na pétanque. „V poledne tu často vídáme spoustu lidí, kteří v okolí pracují a vezmou si sem krabičku s obědem, aby si ho vychutnali na čerstvém vzduchu,” popisuje Bára Tůmová, vedoucí Přístavu 7 - holešovické pobočky Elpidy.

Když se rozhlédneme kolem sebe, je na první pohled vidět, že se zdejším zahrádkářům daří. Rajčata, okurky, dýně, květiny – obří zelené listy se ve spoustě případů skoro nevejdou do záhonu. „První semínka jsme zasadili v průběhu března, ale slavnostní otevření Botaniculy proběhlo 23. května. Od té doby nám záhonky trošku povyrostly,“ říká se smíchem Dagmar Haladová

Dagmar Haladová se zahrádkaření věnuje už od malička, ale toto téma je zároveň náplní její práce. „Čtyři roky pracuji pro organizaci Permakultura CS. Permakultura je udržitelný způsob života a hospodaření v přírodě. Když do Botaniculy hledali vedoucího komunitní zahrady, zkusila jsem se na tuto pozici přihlásit. Bydlím nedaleko a cítila jsem, že se moje zájmy a aktivity v tomto projektu skvěle propojí,“ říká Dagmar Haladová.

Jak se zahradničí v Botanicule

V současné době má Botanicula 20 členů a většina z nich je v seniorním věku, ale chodí sem i sousedé z okolních domů. „Mnozí senioři, kteří chodí do Přístavu 7, žijí sami a jsou rádi, že rozšiřujeme aktivity i mimo učebny. Člověk si něco zasadí a příště vidí, že to roste. Je to taková zhmotněná radost,“ říká Dagmar Haladová. Sama Dagmar o sobě říká, že by se nejraději viděla jako průvodce, který lidem nechává volný prostor a pouze jim pomáhá přijít na to, jak ve městě zahradničit smysluplně, se selským rozumem a bez chemie. Zájemci o zahradničení se tak mohou těšit na pravidelné odborné přednášky, setkávání s mentory, rady a nové zkušenosti.

„Snažíme se, aby záhony byly co nejvíce osázené. Čím méně volné plochy, tím menší je i výpar – vytvoří se tak přirozené mikroklima. Vytváříme smíšenou kulturu rostlin, zeleniny, ovoce i květin. Aksamitníky, které nejspíš znáte jako afrikány, dezinfikují půdu a odstraňují škůdce. V těchto ohledech můžu lidem poradit, jinak jim ale nechávám volnou ruku. Hlavní přece je, že dělají to, co je baví,“ říká Dagmar Haladová.

Mezi členy se prý najdou jak ti, kteří už mají s pěstováním zkušenosti a zahrádkaření jim chybí, tak naprostí začátečníci. Všichni ale na celém projektu oceňují především možnost pravidelně se setkávat a poznávat. Botanicula je otevřená seniorům z Přístavu 7, lidem ze sousedství a komukoliv, kdo projeví zájem. Předpokladem zapojení je možnost pravidelně se o zahrádku starat a alespoň jednou měsíčně se sejít s ostatními na organizačním setkání. Neplatí se tu žádné pravidelné členství – jedná se spíše o dobrovolný vstupní příspěvek ve výši 150 Kč pro seniory a 300 Kč pro neseniory.

Většina záhonů je společných, ale tři velké záhony jsou rozděleny na menší části, nad kterými si někteří z členů vzali patronát. Součástí komunitní zahrady je také kompostér, který je přístupný všem lidem ze sousedství, a vermikompostér, který právě osidlují žížalami. Určitě se pak budete moci přiučit i domácímu kompostování ve vermikompostéru.

„Vzhledem k tomu, že zahrádka funguje od letošního jara, tak jsme zatím sklízeli menší úrodu jako saláty, ředkvičky nebo jahody. Rozdělování velkých plodů nás teprve čeká, ale myslím, že spíš vymyslíme způsob, jak je společně zpracovat a něco si z nich připravit dohromady, nebo se spravedlivě rozdělí. Členové si samozřejmě mohou část úrody odnést. Je to naše společné dílo a všichni jsou vůči sobě hodně ohleduplní. Jednou za měsíc se potom setkáváme u sdíleného stolu, kdy každý něco přinese a zároveň si dáme něco ze zahrádky,“ říká Dagmar Haladová.

Krásným nápadem jsou i jejich již zmiňované sdílené snídaně, které v létě probíhají vždy ve čtvrtek. Každý může přinést z domova to, co má rád – třeba domácí marmeládu, med, bábovku nebo kynuté buchty.

Na bázi sdílení funguje také zdejší semínkovna. Podobně jako se s přáteli můžete podělit o řízky svých pokojovek, tak se v Botanicule můžete podělit o semínka. Komunitní zahrádka jinak bude fungovat přibližně do listopadu, ale i v zimě se budete moct těšit na tematické přednášky.

Old’s Cool

V Přístavu 7 kromě projektu Botanicula Elpida pořádá nejrůznější kurzy, workshopy a přednášky. „V současné době jsou mezi seniory nejoblíbenější jazykové kurzy. Je to i tím, že senioři teď čím dál více cestují, jsou samostatnější a chtějí se v cizí zemi umět dorozumět,“ říká Bára Tůmová. Kromě dlouhodobých kurzů jsou na programu i jednorázové workshopy jako například pilates, Android poradna, tango, zdravotní cvičení a mnoho dalších. „Elpida se zkrátka snaží, aby čeští senioři vedli plnohodnotný a veselý život a oni nám dokazují, že jim to jde báječně. Takovým příkladem je například pan Sperling, který právě oslavil 95 let a na naší poslední společné snídani prohlásil: Lado, bolí mě kotník, ale hůlku nosit nebudu, vypadal bych starej,” říká na závěr Lada Brůnová z organizace Elpida.

 

Fotografie: Anežka Svobodová pro city-dog.cz a Jan Bartoš pro Elpidu.