Neplatíš? Tak si jdi třeba pod most!
City-Dog.cz | pražský žurnál
0
07.02.2019

Neplatíš? Tak si jdi třeba pod most!

Neplatíš? Tak si jdi třeba pod most!
Rtuť v teploměrech klesá pod nulu, navlékáme si teplé kabáty a venku se příliš nezdržujeme. Před mínus pěti se prostě rád schová každý. Jenže tu jsou i lidé, kteří se kam schovat nemají... Jak se člověk dostane na ulici a má naše společnost zájem na tom, aby se bezdomovci zařadili zpět do společnosti? Odpovědi jsem hledala u Aleše Strnada, vedoucího terénního programu organizace Naděje.

Rtuť v teploměrech klesá pod nulu, navlékáme si teplé kabáty a venku se příliš nezdržujeme. Před mínus pěti se prostě rád schová každý. Jenže tu jsou i lidé, kteří se kam schovat nemají... Jak se člověk dostane na ulici a má naše společnost zájem na tom, aby se bezdomovci zařadili zpět do společnosti? Odpovědi jsem hledala u Aleše Strnada, vedoucího terénního programu organizace Naděje.

Jak se člověk dostane na ulici?

„Myslím, že základním problémem je rozpad sociálních vztahů a vazeb. Může to být třeba u lidí, kteří tohle nezažili, prošli ústavní výchovou, od kojeňáku po dětské domovy. V 18 letech byli z ústavní výchovy propuštěni a nemají vytvořené sociální vazby, nemají se na koho obrátit. Pak jsou lidé, kterým se vztahy rozpadly, ať už jejich vinou, nebo ne. Můžete se to stát při rozpadu manželství – chlap nevydýchá nového amanta své ženy, začne pít, přijde o práci, narůstá mu dluh na zdravotním pojištění. To se stane hned.“

Jaké mají lidé bez domova možnosti?

Pro lidi bez domova je tu například nezisková organizace Naděje. Jejich terénní program sestává ze dvou forem. Jednou formou je streetwork, kdy dvojice ve složení terénní pracovník a terénní sociální pracovník provádí depistáž a monitoring konkrétní městské části a oslovují lidi bez domova. Informují je o dostupných službách, snaží se je motivovat, aby do služeb přišli, upozorňují je na rizika, která hrozí v tomhle chladném počasí. „Když řeknou, že tu nabídku nechtějí přijmout, tak to respektujeme – nikdo z nás by nechtěl, aby za nás rozhodoval někdo cizí. Pak se jim snažíme pomoct alespoň materiálně.“ Druhou formou je mobilní sociální služba, kdy s upraveným dodávkovým vozem vyjíždí dvojice pracovníků na přesně stanovené místo a bezdomovci si k němu přichází čerpat materiální pomoc, sociální poradenství i základní zdravotní ošetření. Kromě terénního programu mají bezdomovci možnost využít nízkoprahové denní centrum, kde se mohou vykoupat, vyměnit oblečení, najíst se a využít zdravotní služby.

Noclehárna za 25 Kč

Lidé bez domova také mohou využít ubytovací služby. Jedním typem je noclehárna, kde mohou pouze přespat, provést hygienu a ráno musí do určité hodiny zařízení opustit. Nocleh přijde na 25–30 korun. „V případě, že člověk u sebe nemá finance, postupujeme dvěma způsoby. Pokud víme, že třeba za 14 dní dostane výplatu, tak ho ubytujeme na dluh. V případě, že je zřejmé, že není schopen si ubytování hradit, máme k dispozici možnost zajištění ubytování v rámci projektu Nejdřív střecha, zaplatíme ubytování a nevzniká mu dluh. Nechceme ty lidi dostávat do dalších dluhů, protože už tak je mají na všech frontách.“

Další ubytovací službou je azylový dům. Jedná se o pobytovou sociální službu, která zabezpečuje lidem celodenní ubytování. To vyjde na 120–130 Kč za den.

Jak bydlení na ulici vypadá? 

„Myslím, že někdy by byl člověk překvapený, na jaká obydlí narazí. Někdy to vypadá až kouzelně. Jsou to i víc sofistikovaná stavení, přičemž vás hned napadne, že ten člověk nebude úplný lempl, že bude pracovitý. Když vejdete dovnitř, tak pozorujete, jak to tam má uklizené a co všechno tam má. Takže je asi nějakým způsobem schopný udržovat péči „o domácnost“. Když přijdete na místo, kde člověk leží pod igelitem, kolem je spousta odpadků, výkalů a krysy, není to úplně příjemný pocit a i v tuto chvíli poznáte, s kým máte tu čest.

Máme potřebu trestat. Neplatíš? Tak si jdi třeba pod most!

„Je pro mě zarážející, že jsme schopni vystěhovat člověka na ulici a pak se snažit spoustu let přes různé sociální služby a profese ho vrátit do bydlení. Pro řadu občanů je to takhle ale správně, protože tam je ten trest. Říkáme: pacholku, neplatíš, tak si jdi třeba pod most. Ale pak se nám ho zželí, řekneme si, že nejsme zvířata, ale lidi, a že ho přece nemůžeme nechat spát před barákem na trávníku. Proto zřídíme služby, které mu mají pomoct. Otázkou je, proč nechceme, aby na tom trávníku spal. Abychom neviděli, co udělal on i my jako společnost? Nebo nechceme vidět, co by se třeba někdy mohlo stát nám?“

Jak z toho ven? 

Jednou z největších bariér, které brání zařazení lidí bez domova zpět do společnosti, je nemožnost oddlužení. „To je koule, která vám zničí úplně všechno. V momentě, kdy ten člověk zjistí, že mu z výplaty zbyde nezabavitelné minimum, že všechno ostatní odchází na splátku dluhů a že z toho není schopen vyžít a zaplatit bydlení, tak se nedá hovořit o tom, že by ta osoba byla líná, ale že mu nezbývá nic jiného, než se uchýlit k jiným variantám než příjmu ze zaměstnání. A já se ptám, jak to nastavit jinak? Aby to bylo pro toho člověka motivační, aby splácel a aby přinášel něco státu.“

Kam jsme se posunuli od revoluce?

„Myslím, že po revoluci a v 90. letech bylo snazší otevřít služby pro tyto cílové skupiny. Mám pocit, že společnost byla pozitivněji naladěná. V určité době se to začalo lámat – čím víc jsme bohatli jako společnost materiálně, o to jsme začali být chudí na sociální vazby, vztahy a lidskost. Jsme zaměřeni na sebe sama. To, co je za horizontem našeho vidění, nás nezajímá. Jsme přehlceni zprávami, informacemi. Lidé se nechtějí zabývat složitostmi a problematika bezdomovectví je problém složitý. A společnost tohle nezajímá. V tomhle ohledu se posunula společnost k negativnímu,“ říká Aleš Strnad, který se práci s bezdomovci věnuje přes dvacet let a dodává: „To, co se mi zdá pozitivní, je, že tu existuje určitá skupina lidí, která je schopna ze své vlastní podstaty třeba navařit, napéct a vyrazit do ulice a těm lidem bez domova to poskytnout. Je to sice jen určité procento lidí, ale i za to jsem velmi rád.“

 

   Fotografie: city-dog.cz