Až budu na vozíčku, obstarám si levného sluhu, říká zpěvák a textař Ivan Mládek
City-Dog.cz | pražský žurnál
0
17.06.2019
Rozhovor

Až budu na vozíčku, obstarám si levného sluhu, říká zpěvák a textař Ivan Mládek

Až budu na vozíčku, obstarám si levného sluhu, říká zpěvák a textař Ivan Mládek
Autor hitů Jožin z bažin, Prachovské skály či Linda letos oslavil 77 let. Přestože se často označuje za penzistu, jeho pracovní program tomu rozhodně neodpovídá. Muzikant, textař a malíř Ivan Mládek zvládne se svým Banjo Bandem přes 100 koncertů ročně. Jeho humor, zejména ten televizní, je legendární. Když nehraju, maluju, říká. Loni vydal knihu obrazů. „Až neudržím ani štětec, nadiktuju svému tajemníkovi konečně nějaký horor,“ říká mi.

Autor hitů Jožin z bažin, Prachovské skály či Linda letos oslavil 77 let. Přestože se často označuje za penzistu, jeho pracovní program tomu rozhodně neodpovídá. Muzikant, textař a malíř Ivan Mládek zvládne se svým Banjo Bandem přes 100 koncertů ročně. Jeho humor, zejména ten televizní, je legendární. Když nehraju, maluju, říká. Loni vydal knihu obrazů. „Až neudržím ani štětec, nadiktuju svému tajemníkovi konečně nějaký horor,“ říká mi.

Nechtěl už někdo koupit váš obraz Kalousek v lese potkal Babiše?

Zamluvila si ho moje agentura Eurokonzert. Není na prodej.

Jak vás napadlo zobrazit Kalouska s Babišem jako Karkulku a vlka?

Jen mě to napadlo jako legrace, nic politického jsem obrazem nesledoval, nejsem ani antibabišovec, ani antikalouskovec.

Baví vás malovat obrazy s politickou tematikou?

Politickým námětům, když skýtají něco humorného, se nevyhýbám, ale snažím se být nestranický. Když si z někoho dělám legraci, neznamená to, že ho nemám rád. Musím tu takzvanou pražskou kavárnu zklamat, i můj obraz „Donald Trump žádá ve Zlíně o ruku“ ani trochu neznamená, že mám negativní vztah k americkému prezidentovi. Když byl zvolen, plakal jsem štěstím. Za Obamy mě děsilo, že si socialismus začíná pomalu razit cestu i v Americe.

Guitariano jsem vymyslel pro kytaristy samotáře, kteří nechtějí hrát v žádné kapele a chtějí si sami hrát plnozvučnou muziku.

Co si myslíte o tom, když zpěvák nebo kapela začne během svého koncertu politicky agitovat?

Myslím si, že politika na koncertní pódia nepatří. Angažujeme se jen jednou za čtyři roky při volebních kampaních, ale jen hrajeme svůj běžný repertoár, politickou agitku necháváme na politicích. Po volbách se smiřujeme s výsledkem a už v žádném případě nebojujeme. Petice a demonstrace považuju za bezvýsledné vzpoury proti parlamentní demokracii. Iniciátoři se většinou jen chtějí zviditelnit, nesmysluplnost akcí jim musí být předem jasná, na „říjnové revoluce“ už není doba.

Je to padesát let, co jste se začal koncertovat, dokážete si představit, že přestanete jezdit po akcích?

Když udeří nějaká choroba, budu se s tím muset smířit. Ale nezblázním se, budu aspoň víc malovat. A když neudržím ani štětec, tak nadiktuju svému tajemníkovi konečně nějaký horor.

Máte tajemníka?

Nemám, ale až budu na vozíčku, nějakého levného Saturnina si obstarám. Ale nebude smět tak blbě vtipkovat jako ten Jirotkův.

Nepůsobíte dojmem člověka, který se narodil před 77 lety.

Mám doma zrcadlo, vím jak vypadám. Nic moc, ale mohlo by to být ještě horší.

Já nenarážela na vzhled, spíš na to, že působíte pozitivně. Po koncertě v Jánských lázních jste přišel za fanoušky, se všemi jste se vyfotil a prohodil pár slov. Přestože jste spěchal na další vystoupení, bylo příšerné vedro a já vás ještě k tomu přemlouvala na rozhovor. Ani na vteřinu jste nepůsobil otráveně.

No tak to mám radost, že se umím tak hezky přetvařovat. Byl jsem úplně grogy.

Nenašla jsem rozhovor, kde by se vás někdo neptal na Jožina z bažin, neleze vám to na nervy?

Neleze, jsem na to zvyklý, mám hroší kůži.

Odehráli jste vůbec nějaký koncert, kde jste nezahráli Jožina?

Jen v jazzklubech si ho odpustíme.

Opravdu se v Polsku objevovaly nápisy Jožin z bažin prezidentem?

Slyšel jsem o tom. Přestože jsou Poláci zuřiví katolíci, smysl pro humor mají.

Víte, že se tahle písnička učí v některých mateřských školkách?

To je dobře, je to velmi poučná píseň. Děti se pak aspoň budou celý život vyhýbat nebezpečné Moravě.

Pomalu se smráká a lehounce se mží. Blíží se jasná a studená noc, která je hlavně pro Pražáky kempující v okolí Vizovic velmi nebezpečná. Nastávají ideální podmínky pro Jožina, aby vylezl z temného močálu na lov. A pro vás, lovce, přichází okamžik pravdy. Tohle se píše v úvodu deskové hry Jožin z bažin, to jste si jako autor té hry napsal sám?

Musel jsem, zavázal jsem se k tomu smlouvou. Jinak by se firma musela vyrovnávat s dalšími autory.

Jak vůbec vznikla desková hra Jožin z bažin?

Objednala si ji firma Efko. Použil jsem u ní systém dvou děravých kotoučů nad sebou, které byly základem mého dřívějšího neelektronického dřevěného hracího automatu. Moc se neujal, protože z něj neměl hospodský žádný profit. Okrádali se s ním jen štamgasti mezi sebou. Jinak Jožin z bažin je taková zlomyslná hra, děti si ji docela oblíbily a dobře se prodává. Když už si myslíte, že už máte vyhráno, tak vám figurka propadne do bažiny.

Loni jste jednali o využívání metalového loga, které vytvořil Tomáš Břínek poté, co Jožina z bažin zahrála na svém koncertě kapela Metallica, jak to dopadlo?

Pokud vím, tak ho má jen naše kolegyně Roubychová zezadu na mobilu. A nevím, jestli se náhodou nepotuluje také na našem webu. V každém případě se to logo povedlo.

Řekl jste, že dřív jste nesměl na západ, teď nesmíte na východ, platí to?

Po návratu z mé poměrně krátké francouzské emigrace jsem nesměl nikam, pak se ale všechno začalo postupně lepšit. I když u nás byli u moci stalinisté, revizionista Gorbačov byl cítit a už nás soudruzi pouštěli i do Německa a Švýcarska. Už asi cítili v kostech blížící se konec. A máte pravdu, že do Ruska Banjo Band vpuštěn nebyl. Když „jožinománie“ v roce 2008 přeskočila i do Ruska, moskevská skupina „Murzilka International“ udělala parodii na Jožina z bažin, ve které zesměšňovala Putina. Byli jsme v tom nevinně a přesto jsme to odnesli.

Zákazem vstupu do země?

Měli jsme do Ruska hodně pozvání, ale ani jednou nám nedali víza. Nemyslím si, že by v tom měl prsty přímo Putin, ale spíš někteří jeho předpodělaní kompetentní úředníci. Do Moskvy jsme se sice díky našemu velvyslanci Petru Kolářovi nakonec dostali, ale museli jsme hrát jen na české a slovenské půdě. Na české ambasádě a na Slovenském institutu, kam se moc Rusů nedostalo.

Také jste řekl, že se cenzuruje úplně stejně jako dřív, akorát se vám nic nestane a nezavřou vás za to. To také platí, když sledujete aktuální události?

Myslím si, že se cenzuruje čím dál méně. Havlovi revizní komunisté asi pomalu ztrácí své pozice a začíná už tu být docela příjemné svobodné prostředí. Ne že bych měl něco proti Havlovi, on a jeho levicová fronta byli ideální mezistupeň mezi bolševismem a normální demokratickou společnosti. Nestřílelo se, nevěšelo se a po volebním vítězství pravice v roce 1992 mohlo v klidu dojít k totálnímu rozbití socialistické ekonomiky a k odstartování sice nemilosrdného, ale za to perspektivního a ve výsledku blahodárného kapitalismu.

Kromě všech svých hudebních a humoristických aktivit jste také autorem patentu na Guitariano coby první sériově vyráběný keyboard pro kytaristy. Jak vás vůbec napadlo vymyslet tenhle nástroj?

Guitariano jsem vymyslel pro kytaristy samotáře, kteří nechtějí hrát v žádné kapele a chtějí si sami hrát plnozvučnou muziku. Jedná se vlastně o keyboard pro hrače s kytarovou technikou. Stačí vám k té hře návod. Podle něj se tak za dva dny naučíte pravou rukou obsluhovat doprovodnou harmonickou klávesnici a levou rukou už každý kytarista ví, co má dělat. A když ne, tak si koupí jakoukoliv školu hry na kytaru.

Před deseti lety jste navázal na pravidelné hudebně zábavné pořady Čundrcounry show a Country estráda a vystřídal jste spolupráci s televizí Nova přesunem na TV Barrandov, pro kterou jste napsal a natočil sériové konverzační komedie Cyranův Ostrov, Cyranův poloostrov a Noha XXII. Jak vůbec vznikla Noha XXII?

Když jsme točili konverzační sitcom Cyranův ostrov, hodně lidí nám vyčítalo, že jsme lenoši a že se ve všech dílech nikdo ani nezvedne ze židle. A tak jsem napsal Nohu XXII, ve které jsme všichni pořád leželi na nemocničních postelích. Zajímavé je, že to už nikdo nekomentoval.

Opravdu se vy osobně na televizní obrazovku nikdy nevrátíte?

Už nikdy. Když si jednou řeknete dost, musíte to dodržet.

 

ivan mládek (*1942) 

 

V sedmnácti letech se zbláznil do jazzu a do hry na banjo. V roce 1959 spoluzakládá studentský dixieland Storyville Jazz. „Textovat jsem začal z nutnosti až ve třiceti letech, když jsem profesionalizoval svůj Banjo Band a na pódiích bylo třeba zpívat česky,“ říká. V sedmdesátých letech se mašina s názvem Banjo Band Ivana Mládka rozjíždí na plno. Název kapely vymysleli pořadatelé jedné akce, já se za tu muziku trochu styděl, byla to anarchie, chodil, kdo měl čas, nebyli jsme vůbec sehraní, říká dnes Mládek. Pro své představení začíná psát i průvodní slovo, scénky a monology. Těžiště jeho tvorby se následně přesouvá z písniček na humoristickou beletrii. Do dnešního dne napsal více než šest set písniček, z nichž některé zlidověly. Se svým Banjo Bandem odehrál tisíce představení doma i v zahraničí. Z původní sestavy kapely už zůstal jen Ivan Mládek. Jeden je ve Švýcarsku, druhej v Anglii, třetí umřel a já zbyl, to byl jen kvartet, vypráví Mládek. K malování ho přivedl otec, který, ač právník, byl stejně jako Mládkův děda výborný malíř. Možná mám v genech nějaký ten sklon k malování po otci a dědovi, ale v žádném případě takový talent, jako měli oni, nemám, tvrdí Mládek.

 

Fotografie: Anežka Svobodová pro city-dog.cz