up_icon

Lidé

facebook twitter mail

Ukradli mi syna. Příběh, který zajímá filmaře

13.05.2019 / AUTOR: Petra Jaroměřská

Emotivní osud rodačky z Kyjova Renaty Rolle zaujal režiséra Jiřího Stracha.

Je to strhující a možná jen velmi těžko uvěřitelný příběh holky z jižní Moravy, které švýcarské úřady odebraly syna. Vlastně si tamní sociálka přišla i pro dceru, tenhle útok se jí ovšem podařilo odrazit. Řeč je o dnes pětačtyřicetileté Renatě Rolle. Loni na podzim o ní vyšla kniha s názvem Ukradený syn. Autorkou je ekonomka a spisovatelka Markéta Šichtařová. Ta se velmi detailně snaží popisovat události, které ztrátě dítěte předcházely a také vykresluje, co všechno následovalo.

S knihou se minulý týden vyfotil režisér Jiří Strach, jeho fotka se objevila na sociálních sítích. Podle informací serveru city-dog.cz režisér uvažuje o tom, že materiál zfilmuje. Na dotazy city-dog.cz ale nereagoval. „Ta fotka mě potěšila. Sice bych byla ráda, kdyby se toho někdy někdo ujal, ale zda opravdu dojde ke zfilmování, to je ve hvězdách,“ říká bez dalších podrobností autorka knihy a majitelka autorských práv k celému příběhu Markéta Šichtařová.

Osudové Švýcarsko

Renata žije v současné době nedaleko Brna. Potkávám se s ní dva dny před svátkem matek. Pokud byste čekali zlomenou ženu bez energie, velmi byste se pletli. „Zocelila mě rodina. U nás bylo násilí na denním pořádku, otec mě bil, jednou mě málem přizabil. Když mi můj první kluk dal facku, pokládala jsem to za něco úplně normálního,“ vypráví rodačka z Kyjova.

Renata pracovala mnoho let v Londýně jako au-pair, později se vypracovala na prominentní chůvu s několika certifikáty.„Jsem organizačně velmi schopná. Jako chůva jsem neměla problém letět sama se čtyřmi dětmi do Kanady. V Londýně jsem vystudovala kurz dětské psychologie. Práci jsem brala hodně vážně, tím spíš jsem viděla, jak se na mě děti fixují. V mnoha případech jsem matku nahrazovala na sto procent,“ říká.

Na přání rodičů učila děti lyžovat, jezdit na kole. „Jezdila jsem s nimi na celodenní výlety. Kupovala jsem jim vánoční dárky. V jedné rodině se čtyřmi chlapci mě matka před Vánocemi posadila do limuzíny, strčila mi do ruky platební kartu a vyslala směrem k obchodnímu domu Harrods,“ popisuje. Na doporučení se dostala k lukrativní práci chůvy v jedné americké rodině na Floridě, odkud se ale za nějaký čas vrací do Česka kvůli matce, která bojovala se závislostí na alkoholu.

V roce 2010 přijíždí do osudového Švýcarska, kde se později v městečku Marsenc provdala za místního farmáře. Manželství se rozpadlo, nejprve fakticky a poté i formálně. Ještě než došlo k rozvodu, byla Renata na žádost švýcarského manžela a jeho rodiny umístěna na psychiatrii a zbavena svéprávnosti. Proti své vůli. V té době už měla s mužem malého syna, stále ještě kojené dítě jí bylo odebráno a předáno do péče otce. Soud v okrsku Saane přenesl výkon rodičovské péče o syna na otce, který tehdy pracoval na farmě jako hospodář. Na psychiatrii Renata strávila 14 měsíců, kde dostávala silné léky. Snažila se dokázat, že je tam neoprávněně. Nakonec se jí podařilo dosáhnout toho, že byla propuštěna. Dokonce získala i část rodičovských práv a syna směla jednou za čas vídat. 

Na celý případ lze nahlížet různě. První pohled může stát na tom, že se jedná o natolik složitou právní situaci, do které běžný smrtelník nemá šanci proniknout, nezná-li soudní spis. A proto je třeba se spolehnout na správnost rozhodnutí švýcarských orgánů. Tato alpská země je obecně považována za vzor výsostné demokracie, tudíž pravděpodobnost chyby soudů se v takovém případě se rovné nule. Nikomu nelze takový postoj vyčítat.

A pak je tu druhý pohled, kam ale není snadné se posunout, neboť cesta k němu je zdlouhavá a pracná. Začnete si ověřovat fakta, které vás možná nasměrují k tomu, že pomalu přemýšlíte, zda rozhodnutí soudu a dalších dotčených úřadů nebylo založeno na základě nějakých nepravd či komplotů, falešných důkazů a vymyšlených psychiatrických diagnóz.

Svéprávnosti jsem se zbavila sama

Renata je typ člověka, co přitahuje potíže, je hodně důvěřivá a za spoustu průšvihů si může sama, což i sama přiznává. Když se rozhodovalo o ztrátě její svéprávnosti, byla postavena před rozhodnutí. Lékařka jí prý předložila dokumenty, které měla podepsat, chtěla-li vidět syna. Podepsala tedy papíry ve francouzštině, kterým ale vůbec nerozuměla. Ty papíry ale v podstatě znamenaly to, že souhlasí se ztrátou svéprávnosti. „Svéprávnosti jsem se částečně zbavila sama, nevěděla jsem, co podepisuji,“ říká. Později mi nikdo nevěřil, že nevím, co podepisuji, tvrdí Renata.

A nevěřila jí ani Šichtařová. Renata měla osobní počítač a tvrdila, že tam má mnoho důkazů pro její tvrzení. Jenže ji někdo přepadl a ten počítač zničil, říká Renata. Rozbitý počítač si ale schovala. Když se seznámila s Markétou Šichtařovou, které převyprávěla svůj příběh, sehrál laptop zásadní roli. „Já vůbec Renatě nevěřila, přišlo mi to natolik těžko uvěřitelné, že jsem tomu vůbec nevěnovala pozornost. Teprve když jsem si některá její fakta začala ověřovat, požádala jsem ji o ten rozbitý počítač a nechala jsem udělat komplexní diagnostiku těch hardisků. Z počítače jsme získali zásadní dokumenty,“ popisuje Šichtařová.

Materiály ve francouzštině bylo nutné nechat přeložit, připomíná Šichtařová. „Na základě dokumentů jsem se zkontaktovala s dalšími lidmi, Renatinu verzi se mi podařilo potvrdit, což vlastně rozhodlo, že jsem napsala tu knížku,“ popisuje ekonomka.

Scany některých dokumentů Šichtařová zveřejnila v knize. Renata má tři krabice úředních dokumentů a lejster ke svému případu. Z nich vyplývá řada rozporů a podivných okolností třeba kolem jejího umístění na psychiatrickou léčebnu. Například jeden z papírů, na jehož základě byla Renata zbavena svéprávnosti a umístěna do léčebny, uvádí, že trpí schizofrenií. V propouštěcí zprávě se ale píše, že Renata trpí těžkými depresemi spojenými se sebevražednými sklony, trpí také neurčitými reakcemi na těžký stres a problémy spojenými se soužitím v rodině. O schizofrenii, kterou nelze zcela vyléčit, ani zmínka.

Příběh Renaty zveřejnil už v roce 2014 francouzský časopis L’Illustré, kde novinář Robert Habel popisuje Renatin životní příběh. Také Habel prostudoval několik šanonů dokumentů a ve svém textu s názvem Chci zpět své dítě popsal, co se Renatě stalo.

Chci do armády

Renata je sportovní typ, mluví velmi dobře anglicky a francouzsky. „Chci se dostat do armády. Naskytla se mi jedna příležitost. Pracovala bych v administrativě. Dělala bych i překlady. Musím ale projít fyzickými a psychologickými testy,“ plánuje Renata s tím, že v armádě by měla lepší plat. V současné době vypomáhá v lesní školce. „Boj o syna jsem nevzdala, ale musela bych mít peníze na právníka, který se toho ujme, je to tak strašně komplikovaný případ“, tvrdí Renata, která vychovává dnes téměř čtyřletou dceru Aničku. Tu porodila ještě ve Švýcarsku a otcem je Renatin přítel, se kterým se seznámila po rozvodu s farmářem.

Také na Aničku se švýcarské úřady zaměřily. Ještě do porodnice přišel Renatě dopis od soudu, že porodnici nesmí opustit a že dítě bude umístěno do kojeneckého ústavu. Důvodem byl fakt, že nemá byt a její finanční situace je tristní, tudíž se o dítě nemůže starat. Renatě se tehdy podařilo zalarmovat známé. Když si pak švýcarská sociálka přišla pro dceru, měla už připravené potvrzení o nájmu bytu. Rovněž díky pomoci známých se ji podařilo sehnat peníze na cestu do České republiky, kde žije od roku 2016. Ten rok také naposledy viděla svého syna. Renata chce iniciovat překlad knihy do francouzštiny. „Vypadá to, že můžu jen  počkat, až syn vyroste a dát mu tu knihu. Je to zřejmě jediný způsob, jak mu říct, co se stalo.“

 

   Fotografie: Petra Jaroměřská, archiv Renata Rolle

commentkomentáře
Moje jméno
14.05.2019 08:33
Moje jméno
20.02 09:20
Podepsala papíry ve francouzštině, kterým ale vůbec nerozuměla... Chce dělat překladatelku, protože umí velmi dobře francouzsky... Upřímně - mně ta paní zas tak úplně moc nesedí...

Anna
14.05.2019 08:51
Anna
20.02 09:20
Pokud bych měla příběhu uvěřit, tak výše uvedený článek mě nepřesvědčil. Příliš mnoho rozporů. Paní, která je v porodnici a nemá kde bydlet včetně absence peněz na život - ani se úřadům nedivím.

14.05.2019 11:40
20.02 09:20
@ Moje jméno Ano, nad tímhle jsem se taky pozastavil.

MariT
14.05.2019 12:00
MariT
20.02 09:20
Museli byste přečíst tu knížku, abyste pochopili souvislosti. Když se vás zbaví vlastní rodina, zůstanete na ulici. Když vás zbaví svéprávnosti, zůstanete bez dokladů. Bez práce nenajdete bydlení, jen v ubytovně.... Atd.

Maf
14.05.2019 12:02
Maf
20.02 09:20
Tak za 8 let od doby co byla na psycharne se mohla naučit výborně francouzsky, ne?

Jana
14.05.2019 12:02
Jana
20.02 09:20
Knihu jsem přečetla téměř jedním dechem. Je to velmi těžce uvěřitelný příběh, který by nikdo ve Švýcarsku nečekal, ale tím, že za knihou stojí jedna z našich nejvýznamnějších ekonomek, nemám důvod nevěřit. Paní Rolle moc držím palce, aby mohla se svým synem co nejdříve být a aby už její život byl plný jen těch krásných dnů.

Misa
14.05.2019 12:03
Misa
20.02 09:20
Tady je to v clanku dosti nahustene,ja cela tu knihu a musim.rici ,ze to je sila...

fghjk
14.05.2019 15:14
fghjk
20.02 09:20
tohle nejsou žádné výjmečné případy, takových mám několik včetně sebe. že se zneužívají "znalci, psychiatrie, policie a soudy dobře vím, sám jsem 2 kauzy u ústavního soudu vyhrál. za vším stojí konkrétní lidé. je to špička ledovce

Ivana
15.05.2019 19:07
Ivana
20.02 09:20
Jedna věc je umět mluvne jazyk a druhá je mu rozumět v jazyce právním.Moc by mě zajímalo jestli všichni chytří co zde kritizují rozumí pravnickemu jazyku ve svem mateřském jazyce ne tak ještě v jazyce jiném než je mateřský. Promiňte všichni chytraci, co se u pc a telefonu cítite se velmi silní přečtěte si knihu zjistěte si fakta a pak pod vlastním jménem a ne nickem který nic neříká přijďte a řekněte to p. Renate do očí!

Marek
24.07.2019 09:10
Marek
20.02 09:20
Ano, příběh, který má pokračování už málo kdo zná, otec Aničky Marc Deillon svěřil své dědictví po otci do rukou Renaty Rolle, 3 266 800,-Kč, ona se mu odvděčí tím, že mu dceru neukáže ani přes skype, sama určí, že dcera bude zcela odříznuta od otce, kterého špiní bez doložených důkazů, to co jí udělal exmanžel se synem, nyní dělá otci dcery Aničky, měla by si sama sáhnout do svědomí zda přemíra alkoholu nekalí její mozek.

14.05.2019 12:55
Marcela Dadučová
20.02 09:20
Knihu jsem přečetla jedním dechem a kdybych nevěděla ,že paní Šichtařová ,by určitě nepsala o věcech ,které by si neověřila ,tak bych tomu ,asi také moc nevěřila.Švýcarsko je pro nás pořád země ,kde si myslím,že by se něco takového nemohlo přihodit.Paní Renata na to,jak je zcestovalá a poznala svět ,který my nikdy nepoznáme,byla v některých věcech velmi naivní. Velmi mě v knize zarazila činnost či spíše nečinnost našeho konzulátu. S paní Ranatou jsem v kontaktu přes FB a moc jí držím palce, ať se mají s Aničkou dobře a věřím, že svého syna ještě uvidí.

15.05.2019 20:07
Evička Kratochvílová
20.02 09:20
chtělo by to slyšet názor všech protistran příběhu
09.08.2019 15:04
Karel Kovadna
20.02 09:20
Vím o tom dost, abych se mohl podivovat nad tím, kolik lidí se v tomto excesu angažuje a zřejmě z něho i dobře přiživuje. Pravda je jako vždy až na posledním místě. Jde tu skutečně o pravdu. Uvedla Renata opravdu všechny skutečnosti a po pravdě? Ne.

17.05.2019 00:32
Renata Rolle
20.02 09:20
Evicko Kratochvilova..ale ano budu jen rada..ale ne za nazor ale fakta..dekuji

17.05.2019 14:43
Grossertor Grossertor
20.02 09:20
komentář Moje jméno: do Švýcar přišla 2010, manželství se rozpadlo do dvou let, tedy 2012, 14 měsíců v léčebně. Nepíše se v jaké části Švýcar žila, ale tam se mluví také francouzsky, tedy se za těch 14 měsíců v léčebně mohla francouzsky naučit. V těhotenství a při péči o syna do 1 roku se asi těžko věnovala výuce francouzštiny. Od té doby už uběhlo několik let, proč by tedy nemohla francouzštinu v roce 2019 ovládat? Nejlepší je, že lidé lhářům a podvodníkům věří a doslova hltají každé slovo a lidem, kteří mluví pravdu nikdo nevěří. Paní Šichtářová jí taky nevěřila.

19.07.2019 07:38
Marc Deillon
20.02 09:20
La femme qui a fait se livre et qui se plaint que la suisse lui a volé son fils ! Oui c'est vrai mais maintenant c'est elle qui me prive de voir ma fille ANNA DEILLON vraiment merci beaucoup t'inquiète pas papa vie encore en suisse et je vais venir pour te voir.

19.07.2019 07:41
Marc Deillon
20.02 09:20
Je viendrai bientôt te voir Anna muj miminko jak se máš
09.08.2019 17:19
Karel Kovadna
20.02 09:20
To co jsem si zde přečetl od Marka vám dává možnost toto řešit právní cestou. O vašem dědictví vím i já, jen jsem slyšel od bratrance že to bylo o měně milion Kč méně. Když se hledají prostředky, nástroj a důvod se najde. Jen nechápu, kam jste dal oči a rozum.

19.07.2019 07:42
Marc Deillon
20.02 09:20
Je vais bientôt passé pour te voir

09.08.2019 17:15
Karel Kovadna
20.02 09:20
Jak je všeobecně známo, při pití mnohém, rozume sbohem a tato kausa je toho jasným důkazem od prvopočátku do konce.

přihlásit se pomocí
nebo komentujte bez registrace
Přestat odpovídat

favouritnejčtenější

Našli jsme vakcínu proti koronaviru, tvrdí rumunští vědci

Nový lék se začíná okamžitě testovat.…

heart

Líbil se vám tento článek?
Podpořte nás!

Jsme nezávislé médium bez velkých investorů či zahraničních vlastníků. Proto budeme rádi, pokud nám projevíte svou přízeň prostřednictvím malého příspěvku. Děkujeme!

Podpořte nás a pošlete nám:
Zavřít nemám zájem close
heart

Líbí se vám náš obsah?
Podpořte nás!

Jsme nezávislé médium bez velkých investorů či zahraničních vlastníků. Proto budeme rádi, pokud nám projevíte svou přízeň prostřednictvím malého příspěvku. Děkujeme!

Podpořte nás a pošlete nám:
Zavřít nemám zájem close
Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace
popupClose