up_icon

Historie

facebook twitter mail

Tři králové nebyli tři a nebyli to králové. Jak to bylo doopravdy?

04.01.2019 / AUTOR: Martina Háchová

Zatímco u nás se 6. ledna většinou odstrojuje stromeček a končí Vánoce, jinde je to velká sláva. Proč vlastně?

Ten příběh všichni dobře známe – tři králové, Kašpar, Baltazar a Melichar, se přišli poklonit právě narozenému Ježíši Kristovi do Betléma. Až na to, že tak to vůbec nebylo. Tedy ne že by na tom nebylo pravdy ani zbla, jen se to celé pravděpodobně událo malinko jinak…

Jacípak králové, hvězdopravci to byli!

„Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit”, píše se v evangeliu podle Matouše – není tu zmínka ani o králích, ani o jejich počtu. To všechno si lidé domysleli a přidali do příběhu o Bohu, jenž se zjevil člověku ve své lidské podobě až mnohem později. Počet mudrců poprvé zmiňuje spisovatel Órigenés na počátku 3. století, vyvodil jej zřejmě z počtu darů, které Ježíšovi přinášejí – zlato, kadidlo a myrhu, tedy tři. V jednotlivých výkladech ale počet mudrců či mágů kolísal od dvou až dokonce po dvanáct! Označení „králové“ se pak objevuje až v 6. století u svatého Caesaria z Arles. I jména Kašpar, Melichar a Baltazar jsou výsledkem lidové tvořivosti zhruba od sedmého století, objevují se také na fresce v italské Raveně z r. 560 po Kristu.

Známá je také legenda Henryho van Dyka, v níž autor vypráví i o čtvrtém perském mudrci Artabanovi. Ten prodal dům a koupil tři diamanty, které chtěl darovat nově narozenému Králi. V poušti však potkal žebráka, kterého zachránil jedním z diamantů, a tak když po velkých útrapách dorazil do Betléma, Svatá rodina už byla pryč. Ve městě právě vraždili Herodovi vojáci malé chlapce a Artaban druhým z diamantů jednoho z nich zachránil před smrtí. Třicet let pak prochází krajem a vrací se do Jeruzaléma, právě když se chystá Ježíšovo ukřižování. Spěchá, aby se mu konečně poklonil a snad mu posledním diamantem i zachránil život – jenže cestou přichází i o ten, daruje ho jako výkupné za dívku, které hrozilo otroctví. Pokleká před Ježíšův kříž, nešťastný, že mu nemá co dát. Ježíš ale říká: „Potkal jsi mě už v žebrákovi, chlapci i v děvčeti, kterým jsi zachránil život. Proto ještě dnes budeš se mnou v mém království.“

Hvězda nebo kometa?

V evangeliu podle Matouše se vypráví, jak se mudrců král Herodes vyptával na hvězdu, a poslal je do Betléma, aby mu posléze prozradili, kde se dítě – dle proroctví Mesiáš, král židů, kterého nemohl potřebovat – nachází. Hvězda zavedla mágy, což byli pravděpodobně astronomové nebo hvězdopravci, skutečně až k domu, kde byli Ježíš s Marií a novorozenětem, tomu se poklonili, předali dary a odešli, aniž by kdy Herodovi řekli, kde to  bylo. Král samozřejmě zuřil a nechal vyvraždit všechny chlapce mladší dvou let. Josef s Marií a dítětem naštěstí utekli do Egypta...

Hvězda, která přivedla mudrce k Ježíšovi, je další záhada, která historikům a vědcům nedá spát po staletí. Traduje se, že to byla kometa. Zase omyl! Kolem počátku letopočtu byla astronomie na Dálném východě na vysoké úrovni a dochovaly se podrobné záznamy o pozorování vlasatic – žádná termínově nevyhovuje. Kromě toho byly považované za nešťastné znamení, takže se stěží hodily pro ohlášení radostné zvěsti o narození Vykupitele lidstva. Za to, že lidé mají hvězdu nad Betlémem za kometu, ve skutečnosti může italský malíř Giotto di Bondone, který r. 1304 maloval fresku Klanění pro padovskou kapli Scrovegni. Inspiroval se vlastním pozorováním Halleyovy komety, která se tak tehdy samozřejmě ještě nejmenovala; její cyklické návraty odhalil anglický astronom Edmond Halley až počátkem 18. století. Každopádně fotografický záznam z r. 1910 prokázal, jak neobyčejně přesný byl Giottův portrét komety – rozhodně nejlepší v dějinách astronomie před vynálezem fotografie. Jenže Halleyova kometa prošla přísluním v roce 12 př. n. l. a pak r. 66 n. l. Co to tedy bylo za hvězdu, o níž hovoří Matoušovo evangelium?

O sedm let dříve...

Správný výklad našel nejspíš Johannes Kepler, který 17. prosince 1603 pozoroval v Praze konjunkci Jupitera a Saturnu. Napadlo ho propočítat, kdy ke stejné situaci došlo v období kolem počátku křesťanského letopočtu. A zjistil zajímavou věc – stalo se tak r. 7 př. n. l. a to dokonce třikrát po sobě; koncem května a září a také počátkem prosince! Takový úkaz nemohl babylónským hvězdopravcům uniknout. Kristus se tudíž narodil patrně v září r. 7. př. n. l. Něco vám tu nehraje? Historici ve skutečnosti vědí už dávno, že došlo k chybě, vzhledem k tomu, že počátek letopočtu se určoval zpětně. Kalendáře se tehdy ale měnily každou chvíli a byl to dost chaos, takže když r. 532 n. l. opat římského kláštera Dionysius Exiguus stanovil nulu, seknul se (podle srovnání různých historických událostí) velmi pravděpodobné právě o sedm let. Ale co už, přepočítávat všechno by nemělo smysl, krom toho bychom tak všichni byli o sedm let starší!!

Epifanie nebo taky Befana

Zatímco u nás 6. leden nijak zvlášť neprožíváme, i když ulicemi se nesou sem tam písně chlapců s papírovými čepicemi, kteří vybírají peníze na tříkrálovou sbírku pro charitu, v takovém Rusku nebo třeba Itálii je takzvaná Epifanie velká sláva. Na Apeninském poloostrově se radují především děti, protože mají doslova druhé Vánoce. Dárky, i když v menším množství než Babbo Natale neboli Vánoční táta, jim v tento den nosí čarodějnice Befana. Svátek Zjevení páně je v mnoha zemích nejdůležitějším dnem Vánoc. Symbolizuje přijetí a uznání Krista; klanící se králové vzdávají hold novému Králi všech králů a přinášejí mu dary. Ty mají samozřejmě svou symboliku.

Zlato – královský kov, tehdy nejcennější zboží, vyjadřovalo úctu k novorozenému Králi. Zlato jako trvanlivý kov také symbolizuje stálost a neporušitelnost.

Kadidlo – vonná pryskyřice, odedávna používaná při bohoslužbách a obřadech, byla vyznáním víry v Ježíšovo božství. Kadidlo je ve Starém i Novém zákoně symbolem modliteb stoupajících k Bohu.

Myrha – vonná mast s konzervačními účinky, používaná i při balzamování mrtvých těl, předjímala Kristovo utrpení a smrt na kříži.

Svátek Zjevení Páně také odjakživa doprovázely lidové zvyky. U nás ve střední Evropě se žehná domovům tím, že na dveře se křídou píší písmena K+M+B s udáním letopočtu. Žehnání je odvozeno od latinského slova „signare“, česky označit. Synonymum pro slovo žehnat je také „dobrořečit“ neboli říkat dobro, přát dobro. V lidovém pojetí panuje přesvědčení, že tři písmena jsou iniciály tří králů, Kašpara, Melichara a Baltazara. Ve skutečnosti je to však zkratka latinského požehnání: „Christus mansionem benedicat“, což znamená ať Kristus požehná tomuto domu. Tři křížky při tom nejsou znaménka plus, nýbrž symbolizují Nejsvětější trojici, Otce, Syna a Ducha Svatého. Tento obyčej vychází zřejmě z pohanského zvyku vykuřovat domy i stáje ze strachu před démony a označovat dveře nápisy, aby se domu vyhýbalo neštěstí. Křesťané dali tomuto zvyku nový smysl. Požehnání má ukázat člověku, že v jeho domě s ním přebývá sám Bůh. Trojí znamení kříže je na dveřích domu jako pečeť a jsou-li dveře zapečetěny, nemohou dovnitř proniknout mocnosti zla.

 

   Fotografie: Unsplash.com, Pixabay.com

commentkomentáře
WannabeP
05.01.2019 14:34
WannabeP
20.02 09:20
Až na to, že pomyselný Ježiš Kristus je mýtus. Kresťanstvo je scudzené učenie Kumránu. "Kázeň na hore" z kumránskych zvitkov, objavených v r. 1947, pripísaná Ježišovi, vrátane poradia zázrakov, ktoré vraj robil, potvrdzuje podvod svetového formátu. Podvod v evanjeliách obsahuje asi 20 udalostí z egyptskej mytológie, ako zlato, myrha, kadidlo, chodenie po vode, pokúšanie diablom a diablova presná veta, Otčenáš a jeho presné znenie (Modlitba slepého), 6 nádob s vodou s premenenou vodou na víno, faraón menom Ježiš a ďalšie ... teda udalosti, deje a postavy z čias 3000 až 1000 rokov pred naším letopočtom, teda pred pomyselným narodením Ježiša. Egypt: A: A zlato, kadidlo a myrha je čo? P: Egypťania sa k ním správali ako k zosobneniam boha Ra - zlato bolo jeho krvou (telom), kadidlo jeho ľubovôňou a myrha jeho klíčkami (semeienkami - spermiami).
Leon Kollár
05.01.2019 14:56
Leon Kollár
20.02 09:20
Ale, prosím Vás. Tady někdo četl mimo jiné Egypťana Sinuheta.

Hugo
05.01.2019 20:05
Hugo
20.02 09:20
My tady stavíme na nějakých dohadech a vyvozuje me z toho životní pravdy. a dějinné události..Narození Ježíše odhadují historikové někdy mezi 1/2 prosince a 1/2 ledna někdy mezi léty +- 10-15let před a po roce 1. Jedno je nepopiratelné - jestli Ježíš umřel na kříži ...patrně se musel narodit a vše ostatní jsou legendy a dohady. Současný kalendář je z pohledu astronomického hloupost- astronomicky začíná rok zimním slunovratem no a opičky s vánocemi si vymyslela církevm aby negovala pohanské zvyky spojené se zimním slunovratem..taky děláme kokotiny, když se bavíme o zimním a letním čase..jsme bohatá společnost, která má čas na kokotiny a nebere v úvahu přírodní zákonitosti

rené
06.01.2019 14:26
rené
20.02 09:20
K+M+B se píše na dveře,aby si člověk nezapomněl doma klíče,mobyl a brýle

Daniel Dvořák
07.01.2019 14:11
Daniel Dvořák
20.02 09:20
"Ale co už, přepočítávat všechno by nemělo smysl, krom toho bychom tak všichni byli o sedm let starší!!" Jakto, že bychom byli všichni o sedm let starší? Pouze by se nám o sedm let posunul ročník narození (např. namísto 1958 1965.

Jan
07.01.2019 23:44
Jan
20.02 09:20
"Historici ve skutečnosti vědí už dávno, že došlo k chybě, vzhledem k tomu, že počátek letopočtu se určoval zpětně." ... Omyl. 1) Shemarjahu Talmon, The Calendar Reckoning of the Sect from the Judaean Desert, in Scripta Hierosolyminitana IV (1958), str. 162−199. 2) Annie Jaubert, La date de la Cène, Paris 1957; Jésus et le calendrier de Qumran, in „New Testament Studies“ 7, 1960−61, 1−30. 3) T. C. Schmidt, Hippolytus of Rome: Commentary on Daniel (2010). 4) eclipse.gsfc.nasa.gov Díky těmto podkladům dostanete, že narození Ježíše Krista dne 25. 12. v roce 1 př. n. l. je vědecky podložené a poměrně přesné. A především zjistíte, že sami šíříte léta šířený blud, že "církev ono datum vybrala".

přihlásit se pomocí
nebo komentujte bez registrace
Přestat odpovídat

favouritnejčtenější

Našli jsme vakcínu proti koronaviru, tvrdí rumunští vědci

Nový lék se začíná okamžitě testovat.…

heart

Líbil se vám tento článek?
Podpořte nás!

Jsme nezávislé médium bez velkých investorů či zahraničních vlastníků. Proto budeme rádi, pokud nám projevíte svou přízeň prostřednictvím malého příspěvku. Děkujeme!

Podpořte nás a pošlete nám:
Zavřít nemám zájem close
heart

Líbí se vám náš obsah?
Podpořte nás!

Jsme nezávislé médium bez velkých investorů či zahraničních vlastníků. Proto budeme rádi, pokud nám projevíte svou přízeň prostřednictvím malého příspěvku. Děkujeme!

Podpořte nás a pošlete nám:
Zavřít nemám zájem close
Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace
popupClose